Zápis z jednání odboru čistoty vod a životního prostředí při ČRS VÚS Ostrava dne 16. 10. 2012
___________________________________________________________________________
Přítomni: dle prezenční listiny Omluveni: Vilém Kožušník, Doc. RNDr.
Bohumír Lojkásek, CSc., Jan Macek, Mgr. Ondřej Dočkal, Mgr. Petr Birklen
Přizváni: Miloš Martínek – předseda ČRS VÚS Ostrava – omluven
zástupci MO ČRS Lučina
Zahájení:
Jednání odboru ČV a ŽP zahájil předseda Ing. Květoslav Polášek a seznámil přítomné stručně s programem jednání. Také přivítal předsedu MO ČRS Lučina pana Stanislava Hrabce.
1. Zpráva o činnosti odboru za leden až září 2012
Ing. Gebauer stručně přednesl přehled činnosti odboru ČV a ŽP za leden až září 2012. Podotkl, že podrobná zpráva o činnosti odboru ČV a ŽP za rok 2012 bude zpracována do dubna roku 2013 a při dalším zasedání odboru bude všem členům odboru předána a prezentována.
Činnost odboru ČV a ŽP je v souladu se schváleným plánem práce pro rok 2012, který je průběžně plněn. Na základě skutečnosti, že v roce 2012 byla hydrologická situace v tocích a nádržích katastrofální, zaměřil se odbor ČV a ŽP na provoz MVE, zejména dodržování minimálního zůstatkového průtoku v toku, který je zakotven v MŘ MVE a musí být provozovateli MVE dodržován. Na Šumpersku byla provedena kontrola problematických MVE, která odhalila záměrné porušování vodního zákona, zejména dodržování MZP v toku. Tento negativní stav byl zdokumentován včetně pořízení fotodokumentace a zaslán ke správnímu řízení ČIŽP OI Olomouc. V souvislosti s hydrologickou situací byl zaznamenán vysoký nárůst vodohospodářských havárií, který bude prezentován v dalším bodě programu. Samostatnou kapitolou i nadále zůstávají vodohospodářské úpravy toků, které způsobují ČRS nemalé komplikace v řádném rybářském hospodaření v tocích. Na základě této problematiky byl zpracován Ing. Jařabáčem návrh: „Řešení problematiky úpravy toků a vzájemná spolupráce mezi správcem toku a Českým rybářským svazem“, který bude do konce roku dokončen, neboť zbývá upravit a doplnit legislativu včetně vložení fotodokumentace Ing. Gebauer. K problematice rybožravých predátorů zejména kormoránů byly odborem ČV a ŽP vyřízeny výjimky, které pokryly odstřel kormoránů na většině územní působnosti Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a Pardubického kraje. Také byly povoleny výjimky i v CHKO Beskydy, Jeseníky, Poodří a Litovelské Pomoraví. MŽP ČR navrhlo vyřazení kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných druhů živočichů, který musí být odsouhlasen MZe ČR, Pakliže MZe ČR dá souhlas k předložené vyhlášce MŽP bude kormorán velký s platnosti od 1.4. 2013 vyřazen z vyhlášky, tudíž se bude žádat o výjimku u Obce s rozšířenou působnosti, obdobně jak je tomu u volavky popelavé. Ing. Gebauer se aktivně zúčastnil výzkumných akcí jako je odlov plůdkových společenstev v tocích AV ČR ÚBO Brno a dále ve spolupráci s VÚV TGM Praha bylo provedeno čipování dospělých úhořů v Povodí Odry v souvislosti s migrací těchto ryb. Cílem odlovů bylo nachytat cca 8–10 jedinců dospělých úhořů (nad 65 cm – 0,5 kg) a to na každém z níže uvedených povodí (Odra, Opava, Olše a Ostravice), kteří byly na místě v narkóze uspáni, aby jim mohla být implantována vysílačka. Takto označené ryby byly puštěny zpět na místo odlovu a následně bude sledována jejich pohybová aktivita. Mimo jiné budeme schopni stanovit, kolika jedincům se podaří opustit naše území. Za tímto účelem byly v povodí Odry rozmístěny 2 automatické stanice, které budou katadromně migrující značené jedince detekovat. Byl zpracován jeden výtisk občasníku ČISTOTÁŘ, který se zaměřil na rybožravé predátory. Odborem ČV a ŽP je plánováno zpracovat i druhý výtisk občasníku ČISTOTÁŘ na základě časového vytížení pracovníka sekretariátu Ing. Gebauera.
2. Dílčí vyhodnocení vodohospodářských havárií za leden až září 2012
Jak již bylo zmíněno na začátku zasedání odbor ČV a ŽP v souvislosti s nedostatkem vody v tocích a nádržích zaznamenal odbor zvýšený počet vodohospodářských havárií. Pro podrobnější charakteristiku havárií obdržely MO ČRS vzor formuláře pro hlášení havárií spolu s žádostí o jejich průběžné odesílání (v případě zjištění havárie nebo úhynu ryb) na VÚS ČRS Ostrava. Návratnost rozeslaných formulářů v průběhu roku byla však minimální, přesto že jde o nutnost evidence uplatnění náhrady škod dle zákona a přijetí preventivních opatření. Z výše uvedeného důvodu lze vyhodnotit pouze ty havárie, které byly sděleny a ohlášeny na ČRS VÚS Ostrava a to následovně:
• Blata 1,2 – rozsáhlá ekologická havárie, viník zjištěn – uhrazena škoda. • Moštěnka 1, 2 – úhyn ryb cca 200 kg, viník havárie je v šetření – neuhrazena škoda. • Vsetínská Bečva 3 – úhyn ryb cca 1000 kg, viník havárie nezjištěn vzhledem k tomu, že vodoprávní úřad nepostupoval při šetření havárie důsledně, časová prodleva – neuhrazena škoda. • Bečva 1 – největší úhyn ryb, který byl letos zaznamenán v Přerově přes 2 tuny uhynulých ryb, viník havárie je v šetření – neuhrazena škoda.
Podrobnější vyhodnocení vodohospodářských havárií bude prezentováno ve zprávě o činnosti odboru ČV a ŽP v dubnu v roce 2013.
3. Problematika znečištění Žermanické přehrady a dopad MO ČRS Lučina
Předseda MO ČRS Lučina pan Stanislav Hrabec přítomným přednesl zprávu
od pana Ing. Šeděnky (čistotář MO ČRS Lučina). V roce 2010 zaznamenala
MO ČRS Lučina na Žermanické přehradě a na chovných rybnících vznik
sinic již od 1. července. V roce 2011 se situace mírně zlepšila,
protože vznik sinic na Žermanické přehradě byl pozorován až na konci
měsíce července. V letošním roce byla situace s výskytem sinic poměrně
dobrá, protože se sinice začaly objevovat až koncem měsíce srpna. Obdobná
situace v letošním roce byla na chovných rybnících B1 a B2. Po zvýšení
přítoků do rybníků B1 a B2 počátkem měsíce září došlo
k výraznému zlepšení kvality vody, což bylo potvrzeno rozbory vody ze dne
19.9. 2012. Protože rybník B2 je průtočný do rybníku B1 a voda
z rybníku B1 jde do biologického rybníku a z něj do Žermanické
přehrady, byla voda odebrána na výtoku rybníku B1, kde byly naměřeny tyto
hodnoty: BSK5 – 3,6 mg/l, CHSKMn – 11 mg/l, dusičnany – 11,2 mg/l,
amonné ionty menší než 0,05 mg/l a fosfor celkový – 0,22 mg/l.
Z naměřených hodnot lze říci, že pouze hodnota dusičnanů je hraniční,
ostatní hodnoty jsou dobré. Pro objasnění hraniční hodnoty dusičnanů na
výtoku B1 je nutno říci, že v přítoku do rybníku B1, tedy v potoku
Řetník, ze kterého rovněž odebrali vodu na rozbor, byl zjištěn obsah
dusičnanů 34,7 mg/l, což je hodnota vysoká (limit je 11 mg/l). Vizuální
nebo čichové znečištění na potoku Řetník nebylo zaznamenáno. Nutno
říci, že tato vysoká hodnota dusičnanů v potoce Řetník je již delší
dobu a nelze zjistit objektivní příčinu. Nyní obecně k problematice sinic
a fytoplanktonu v Žermanické nádrži a v chovných rybnících. Vysoký
obsah fosforu a dusíku, zjednodušeně řečeno tzv. eutrofizace a následně
výskyt sinic, řas, obecně značného množství fytoplanktonu, je velmi
složitá problematika a již delší dobu je velkým problémem v celém
světě a nejedná se jenom o sladkovodní vody, ale i vodu mořskou. Tuto
problematiku řeší řada výzkumných útvarů při čerpání značných
finančních zdrojů, zatím bez větších úspěchů. Snahou organizace je
odhalit zdroje vysokého znečištění vody (vysoký obsah fosforu a dusíku),
avšak zjištění je velmi problematické. Pokud se podaří dokázat
znečištění, pak tuto záležitost řeší s odborem životního prostředí
ve Frýdku – Místku a panem Gebauerem z VÚS ČRS Ostrava. Nemalým zdrojem
obsahu fosforu jsou organičtí znečišťovatelé, ČOV, které ve většině
případů fosfor neodstraní a tudíž vodní toky, rybníky a následně
Žermanická přehrada je legálně doplňována stálým přísunem fosforu.
Dalším zdrojem je bahno, které je stále obohacováno fosforem atd.,
přičemž obsahy těchto prvků P a N jsou neustále zpětně uvolňovány do
vodního sloupce. Z toho plyne, že zamezení vzniku sinic je velmi složitá
záležitost. Jediná metoda, která je velmi účinnou, je odstranění bahna
z přehrady nebo chovných rybníků, která je velmi finančně náročná. MO
ČRS Lučina by přivítala pomoc ze strany Územního svazu ČRS Ostrava,
který by navrhl a pomohl zrealizovat finančně méně náročné postupy či
metody a zejména pomohl odhalit zdroje N a P u přítoků do přehrady a
rybníků. Jako řešení této problematiky přijali zatím dostupné
opatření a to, že MO ČRS Lučina se v roce 2011 na základě vysokého
obsahu P a N v bahně chovných rybníků rozhodla v roce 2012 letnit
rybníky B3, B4 a B5 s cílem ozdravěním rybničního dna, jeho důkladným
prokysličením, rozložením škodlivých látek vedoucí zejména zničení
škůdců, parazitů a zárodků účinkem slunečního záření, dále
zlepšení struktury dna, mobilizace živin a urychlení mineralizace organické
hmoty. K urychlení těchto procesů byly rybníky osety.
Předseda MO ČRS Lučina pan Stanislav Hrabec, dále sdělil k tomuto problému, že vliv na výskyt sinic měly letošní silné mrazy a dále v Žermanické přehradě chyběla, téměř polovina vody. Působením těchto faktorů byla zničena převážná část sinic v přehradě, což se odrazilo v letošním roce na kvalitě vodě.
Ing. Gebauer v květnu roku 2011 řešil společně s MO ČRS Lučina danou problematiku znečištění Žermanické přehrady, kde byly navrženy tyto body:
• Zástupcem ČRS VÚS Ostrava bude zpracováno doporučení zvýšit počet a finanční rozpočet zarybňovacího plánu dravců pro zlepšení ekosystému a nastolení biologické rovnováhy v přehradě Žermanice na podporu jakosti vody (štika, candát, bolen, okoun). V souvislosti na snížení predačního tlaku rybářů na dravce bude navržena míra štiky 60 cm. Tento bod byl splněn, kde došlo ke zvýšení počtu u ročka štiky oproti roku 2011 o 4.000 Ks a u candáta ročka o 6.000 ks. Nicméně nebyla zvýšena míra štiky z 50 cm na 60 cm, neboť řada rybářů chytá na živou rybičku a mortalita štik vracených vodě, které by nedosáhly 60cm hranici, by byla obrovská.
• Bude vyvoláno jednání k řešení otázky čistoty vody v Žermanické přehradě, přivaděče a přítoků (Řetník a Lučina). Budou pozvání zástupci obci Lučina, Soběšovice, Horní a Dolní Domaslavice, Žermanice, Dobratice a Vojkovice, dále Povodí Odry, s.p. a MO ČRS Lučina s VÚS ČRS Ostrava. Nebylo splněno, neboť ČRS bude sledovat čistotu vody v přehradě v souvislosti se zvýšeným počtem dravých ryb, které byly vysazeny. Nicméně v budoucnu ČRS plánuje uskutečnit jednání okolních obcí, aby byla podpořena výstavba ČOV a odkanalizování obcí.
• ČRS VÚS Ostrava zašle podnět na provedení vodoprávního dozoru a to na ČIŽP OI Ostrava k řešení a kontrolu potenciálních znečišťovatelů na přítocích do přehrady (Řetník a Lučina) a hlavně zaměření na automobilku Hyundai, která se může významně podílet na znečišťování toků (přivaděč a Řetník) spojené se vznikem sinic v přehradě a v rybochovných rybnících vypouštěním odpadních vod do přivaděče. Nebylo splněno, neboť ČRS nemá relevantní důkazy, které jsou nutné k zaslání podnětu na ČIŽP OI Ostrava. I nadále je nutné tento stav sledovat a opatřovat případné důkazy znečišťování toku.
• Bude projednán výzkum a financování rozborů kvality rybího masa dravců v Žermanické přehradě. V roce 2007 byl proveden výzkum kvality ryb v Žermanické přehradě, kde u dravé ryby nebyl překročen platný hygienický limit, ale pouze byl překročen u perlína ostrobřichého v obsahu rtuti. V současné době není plánován opakovaný výzkum na Žermanické přehradě.
4. Problematika úprav toků – balvanité skluzy
Zásadní problémem zůstává paušální uplatňování nahrazování příčních objektů (jezy, stupně, splavy) balvanitými skluzy, který požaduje příslušný orgán ochrany přírody. Jsou známy případy, kdy dojde k naházení kamenů do vývaru v horším případě zalití betonem a tímto stavebním zásahem dojde k úplné likvidaci vývaru (umělé tůně), a takto vytvořený balvanitý skluz není mnohdy ani migračně průchodný, neboť musí mít sklon minimálně 1:12. Stanovisko ČRS mnohdy není bráno v potaz, který požaduje zachování vývaru a dochází takto k postupné likvidaci umělých tůní. Zásadním problémem je, že orgán ochrany přírody ani ochránci přírody nenesou zodpovědnost za chyby, které byly způsobeny jejích rozhodnutím. Náprava do původního stavu na základě požadavku ČRS je nemožná. ČRS je nucen řešit tuto problematiku jiným způsobem než správním řízením. ČRS navrhuje, aby bylo svoláno jednání s orgánem ochrany přírody (Krajský úřad, CHKO, AOPK ČR), který rozhoduje o těchto stavebních zásazích a dále se správce toku (Povodí Odry, s.p., Povodí Moravy, s.p. , LČR, s.p.), kteří tyto zásahy provádí na základě rozhodnutí orgánu ochrany přírody. Toto jednání je plánováno v I. polovině roku 2013 a výsledkem tohoto jednání bude sepsání dohody o spolupráci se všemi dotčenými subjekty a prosazení požadavku ČRS. V krajním případě bude ČRS nucen se ve správním řízení odvolávat, avšak tímto postupem pouze pozastaví a protáhne stavbu, nikoliv prosadí své zájmy, což je pro ČRS neúčelné. Na základě této problematiky bude dopracován Ing. Jařabáčem a Ing. Gebauerem návrh: „Řešení problematiky úpravy toků a vzájemná spolupráce mezi správcem toku a Českým rybářským svazem“, který bude do konce roku 2012 dokončen včetně pořízené fotodokumentace vhodných a nevhodných úprav toků.
5. Náměty pro činnost odboru a diskuse k projednávaným problémům
Ing. Mayer – ochránci přírody zakázali správci toků používat místní materiál z okolí toku na oživené kamenné záhozy, vrbové krytiny, oplůtky, haťové opevnění, latě atd. Ochránci dosáhli toho, aby byl materiál dovážen, tudíž se stavba prodražila a správce toku od tohoto záměru ustoupil. Ing. Jařabáč – balvanitý skluz je obdoba přírodě blízka, balvany mnohdy nepatří v toku – cizorodé, balvanitý skluz tlumí kinetickou energií – drsnost hydraulika, ale jeho nevýhoda je nižší stabilita; směr toku nelze usměrnit je dán dynamikou – hydraulikou, dnes je to otázka vlivu zelených. První balvanitý skluz byl postaven v roce 1960 na řece Stonávce, v současnosti je 23 skluzů. Byl proveden Doc. Luskem ichtyologický průzkum, kde byly dosaženy výborné výsledky osídlení ichtyofaunou migrační prostupnost. Balvanité skluzy mají svou životnost, údržba, však není pravidelně prováděna, dochází k zaštěrkování a v současnosti jsou nefunkční. Nahrazení jezu balvanitým skluzem pochází z nedostatečných znalostí lidí, v době minimálních průtoků trpí toky absencí tůní. Jezy s vývarem mají nevýhody, že v těchto vývarech nejsou žádné úkryty, není ochrana ryb před predátory. Dřevěné prahy s dřevěným vývařištěm je velmi vyhledáváno rybí obsádkou. Tato problematika byla, je a stále bude – neustály boj o produktivitu a ekonomiku. Ing. Gebauer – ČRS může prosazovat tvrdě a nekompromisně své požadavky ve správním řízení obdobně jak to provádí ochránci přírody (odvolání a – zdržování vydání povolení), ale to by nesměl využívat vodní plochy – revíry, které vlastní správce toku Povodí Odry, s.p., Povodí Moravy, s.p. a LČR s.p. Ochránci přírody nemají zodpovědnost ani o nic nepřijdou, naopak ČRS může ztratit hodně, takže nezbývá nic jiného než dělat ústupky a kompromisy v rámci zákona. Ing. Kubíček – na řece Desné dokážou překonat pstruzi Malínský jez, který je vysoký 2,2 m a to díky vodnímu paprsku na jezu. Na drobných tocích se stavělo dle spádu toku 20 – 25 splávků o výšce 10 – 30 cm s vývařištěm, v současné době se to již neprovádí ani oprava, tudíž výrazně klesá odchovná kapacita toků pro pstruha obecného. Ing. Winkler – vodní tok Čeladenka má mnoho příčných stupňů bez úkrytů. Úkryty pro ryby vytvoří pouze voda – výmol, nátrže, ale ty jsou v zápětí správcem toku zlikvidovány. Ing. Mayer – nádrže Pilíky, které jsou vyhlášeny za Evropský významnou lokalitu, se v současné době do nádrží vypouští černá voda (kal) a ochránce přírody to nezajímá, právo veta a žádná zodpovědnost. Dále uvedl, že vlivem důlních vlivů na Ostravsku jsou splávky k ničemu, pouze vysoký jez s vývarem má své opodstatnění. Balvanité skluzy s vývarem se ve většině případů neprovádějí. Ing. Jařabáč – výstavba suchých poldrů je velmi účinné opatření k předcházení povodním. Tlumení kinetické energie musí být úměrné daným podmínkám. Řešíme mnohdy následky povodní, neřešíme příčinu povodně už od samotné kapky, není technické vybavení ani finance. Přívalové deště jsou velmi problematické, povrchový odtok je snížen plošnými stavbami – snížená absorpce do půdy. Ján Ihnát – ČRS by měl provádět dozor nad stavbou, jestli to dělají tak, jak mají stanovené v rozhodnutí vodoprávního orgánu a stavebního úřadu. Ing. Kubíček – poukazuje na to, že i v době nízkých průtoků Q355 v tocích dochází k neustálému opakovanému porušování předpisů provozem MVE zejména stanovený MZP v toku, který není dodržován.
Odbor ČV a ŽP na základě návrhů z jednání ukládá tyto úkoly:
• Odbor rozhodl, že pan Ing. Gebauer spolu s panem Ing. Jařabáčem jako pověřené osoby zpracují do konce roku 2012 návrh: „Řešení problematiky úpravy toků a vzájemná spolupráce mezi správcem toku a Českým rybářským svazem“, který bude sloužit jako pomůcka při úpravách toků.
• Odbor svolá jednání s orgánem ochrany přírody (Krajský úřad, CHKO, AOPK ČR, Povodí Odry, s.p., Povodí Moravy, s.p. , LČR, s.p. Toto jednání je plánováno v I. polovině roku 2013 a výsledkem tohoto jednání bude sepsána spolupráce se všemi dotčenými subjekty a prosazení požadavku ČRS.
6. Závěr jednání
Předseda odboru Ing. Květoslav Polášek reagoval na podané připomínky, poděkoval přítomným za účast a předložené náměty. Jednání bylo organizováno pod záštitou MO ČRS Lučina a odbor ČV a ŽP touto cestou děkuje za vstřícnost a pozvání zástupců MO ČRS Lučina. Odbor ČV a ŽP se bude zabývat náměty a návrhy, které zazněly při diskuzi, zapracuje do plánu činnosti odboru ČV a ŽP na rok 2013, aby tak byly postupně realizovány.
7. Exkurze na rybochovné zařízení MO ČRS Lučina
Vzhledem k nepříznivému počasí byla exkurze zrušena.
Zapsal: Ing. Daniel Gebauer Schválil: Ing. Květoslav Polášek