CZCZCZ-->
Český rybářský svaz Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko
úvodaktuality z VÚSpozvánkydiskuzefotogaleriepřihlásit
Orgány
územního svazu
Legislativa a ost. dokumentyCeníkRybářské
revíry
Informace z odborů a komisí při ÚSPřehledy o úlovcích a zarybněníBPVRPKontakty
Co je nového Aktuální číslo Zpravodaje ** LISTOPAD 2019 ** naleznete na stránce Aktuality z VÚS
Poznejte nové ubytování v Roudně Moravskoslezský kraj finančně podpořil rybářskou mládež.více informací … Moravskoslezský kraj podporuje investici ČRS.více informací … Olomoucký kraj podporuje dotací
obnovu obsádky revíru
po ekologických haváriích
 
Rybářské revíry

revíry mimopstruhové rybářské revíry pstruhové výpis jednotlivých revírů fotogalerie

 

MISTROVSTVÍ SVĚTA V LRU - feeder

Informace z VÚS, konference a odborů / Odbor LRU - feeder

Cesta za snem na Africký kontinent Asi vrcholem pro jakéhokoliv sportovce, a taky snem, je reprezentovat naši zemi na mezinárodním klání. Mě se to podařilo až letos, i když jsem měl tu šanci i v předchozích letech a kvůli některým lidem v realizačním týmu, jsem dva roky po sobě odmítal reprezentaci. Naše rybolovná technika feeder měla teprve třetí mistrovství světa ve své historii. Pro letošní rok pořadatelskou zemí se stala, pro nás exotická, Jihoafrická republika. Naše družstvo jelo napravovat loňský propadák, kdy tým ČR skončil na posledním místě.

Oproti počasí u nás doma bylo v místě chytání příjemných třicet stupňů celsia. Tak vysoké teploty se daly přežít i díky silnému větru, který je v těchto končinách naprosto normální. Mistrovství světa se konalo na jezeře u města Bloemhof. Jezeře?? Pro mě takové malé moře. Jezero má velikost 25000 hektarů. Podle správ, které jsme měli před odjezdem, a ty se potvrdily, chytal se převážně kapr, který tvoří většinu obsádky v jezeře. Ano, náš klasický kapr. Další ryby, které se na jezeře vyskytují, je amur, sumec a jejich malá ryba jménem yellow fish. Průměrná váha kapra chyceného v závodě, byla kolem kilo a půl. Bylo moc zajímavé, že za celý týden co jsme trénovali, brali jen kapři od kila a půl do čtyř kilo. V závodě, jak to bývá, je všechno jinak. Najednou se objevili i menší kapříci a proto hodně průměr na rybu spadl dolů. Při tréninku jsme se den ode dne výrazně zlepšovali. Po čtvrtečním tréninku, na kterém jsme nachytali kolem sto kila ryb, byla taktika na páteční oficiální a poslední trénink jasná. Nevymýšlet žádné blbosti a chytal jednoduše. To znamená. Místní krmení, které bych přirovnal ke kukuřičnému šrotu a obyčejné bonduelce. Krmení nejlépe fungovalo bez jakýchkoliv posilovačů a s kukuřicí šlo malinko pracovat, tedy dipovat, ale stejně nejvíce papali kapři kukuřici natur. Jak se ukázalo, taktika do závodu byla skvělá.

V sobotu, prvním dnu závodu, byla u mě jako nováčka, velká tréma a očekávání, jak se budu srovnávat s nejlepšími závodníky světa. U kluků to bylo asi úplně stejné. Atmosféra velkého závodu je úplně jiná. Mé maličkosti byl vylosován sektor A, abych upřesnil A6. Moc jsem z losu nebyl nadšený. Obával jsem se forhontu, který má vždy výhodu a míst do A3. Jak se ukázalo, zbytečně. Nejlépe v mém sektoru zachytal Jihoafričan na A8. Já s 20 kily obsadil čtvrté místo a hned můžete zapomenout na individuální umístění, ale pro tým pěkný výsledek. Sektoru B dominoval náš Pepa Konopásek s jedničkou. V dalším sektoru C, Petr Broumovský, vychytal skvělou trojku. V sekturu D a E se klukům již moc nedařilo, Radek Štěpnička vychytal devítku a v posledním sektoru vybojoval sedmé místo Martin Maťák. Což znamenalo součet po prvním dnu dvacetčtyři. V součtu dvacetčtyři bodů stačilo po prvním dnu na čtvrté místo a pořád žila naděje na medaili. Samozřejmě v prvním dnu dominovalo domácí družstvo, za nímž skončila Anglie a na třetím místě bylo Maďarsko. Na bronz chybělo jen šest bodů a Pepík mohl bojovat o jakoukoliv placku.

Neděle Při ranním míchání krmení jsme čekali netrpělivě na dnešní los. Ten dopadl takto. Bromovský Petr sektor A14, Hrabal Vladimír sektor B15, Konopásek Josef sektor C12, Maťák Martin D12 a Štěpnička Radek E10. Pepík okomentoval los jako né špatný a podle něj nejlépe vylosovali Angličané. Já byl v naprosté pohodě a těšil se na závod. Vítr foukal stejně jako v pátek a sobotu. Přímo do huby. Mohlo by najet ještě více ryb. Tak uvidíme. Realizační tým u závodníků, tedy břehaři, byl stejný jako včera. Mě kryl záda, kamarád od nás z Moravy, David Kolařík. Příprava na závod proběhla bez problémů, tak jako kontrola krmení, o kterou se David postaral. Hned na začátku závodu každý očekával velkou řežbu a ono nic. Na první záběry se čekalo o mnoho déle než včera. David mě pořád připomínal, vydrž a čekej na záběr. Pokud nepřijde po patnácti minutách, přehazujeme. Přesně takto Angličané chytali celý týden a to byla i naše taktika. David hlídal čas. První záběr přišel po třinácti minutách. Vše fungovalo. Z prvních čtyř náhozů byli ve vezírku tři kapříci a kupodivu ani jeden z nich nebyl pod kilo. Na záběry čekám přes deset minut. Okolo mě zase nic moc, jen Jihoafričan chytá skvěle a řeže rybu za rybou. Já měl za první hodinu tří ryby a on devět. Zatím jsem proměnil všechny záběry, ale ryb ve vezírku nic moc. David hlásí. Naši soupeři v sektoru byli na tom plus mínus stejně, kromě Jihoafričana, ten pořád zvyšoval náskok. Pořád těch záběrů nebylo moc. Přitom jsem viděl na špičce nějaký pohyb. Co s tím? Rozhoduji se, že vyzkouším chytat jako u nás na Tovačově. Zmenším háček Owner 50922 na velikost dvanáct z osmi, zjemním vlasec z devatenáctky na patnáct a nasadím menší gramáž krmítka 30g. Vykašlu se na pruty heavy a konečně dám příležitost mým antaresům v mediu. Na háček opět dávám natur kukuříci a pečlivě vybírám ty nejmenší. Hned při prvním náhozu, po šesti minutách, hokejka a po chvíli opatrně zdolávám pěkného kapříka. Dále místo přejezdů, do třech minut záběr. Začínám si vyčítat, že jsem tuto věc nevyzkoušel v trénincích, ale po bitvě je každý generál. Musím makat a snad bude lépe. A je. Za poslední hodinu a půl v mém vezírku skončilo dvanáct ryb. Za mým rozhodčím bylo nějak moc lidí, kteří se zajímali, jak chytám. Hlavně z tábora Jihoafričanů. Ještě pět minut před koncem, dávám posledního kapra do vezírku. Z nedělního závodu mám velmi dobrý pocit. Žádný kapr neurval návazec, jen dva jsem vyřízl, tak uvidíme. Informace jsou takové, že Jihoafričan Jumbo, má třicet jedna ryb, Holanďan Leo Koot dvacet čtyři ryb, já dvacet jedna ryb a další soupeři kolem dvanácti ryb. Váha rozhodne. Jsem na vážení jako předposlední, takže v klidu můžeme balit. Na áčku má Broumák nějaké ryby. Na céčku Pepík na kusy nejvíce ryb a ze zadu žádné info. David přichází z áčka s né dobrou zprávou, Petr dělá dvanáct. Ke mně jdou vážící a dozvídám se, že Jihoafričan Jumbo, tedy správně Willemse Casper, má zatím jedničku s 22,786kg, druhý je Koot Leo s 18,549kg a čekají, jak budu vážit já. Tak jdeme. Váha se zastavuje na váze 19,549kg a tím je velká radost u Jihoafričanů. Willemse Casper, ke včerejší jedničce, přidává opět za jedna. Tedy má skvělých 1+1 a titul Mistra světa. U mě, jako včera, je nádherná dvojka pro tým. Pepa Konopásek měl dnes za dva, což ho vyhouplo na vicemistra světa. První medaile pro Českou republiku na Mistrovství světa ve feederu. Super. Zadní sektory byly pro nás zakleté. Martin vybojoval pět a Radek deset. Dnešní den se nám týmově moc nevyvedl. Součet byl třicet jedna a náš sen o medaili se rozplynul. Bohužel na nás zbyla jen bramborová medaile. Na mém prvním mistrovství světa jsem vybojoval krásné sedmé místo v jednotlivcích a čtvrté místo v družstvech. Podařilo se nám napravit loňský neúspěch naší reprezentace. Na poslední místo určitě nepatříme. Příští Mistrovství světa se koná v Irsku a snad potvrdíme, že patříme mezi špičku závodního feederu na světě. Velké poděkování patří těm, co mou cestu pomohli finančně podpořit, tedy Českému rybářskému svazu, vedení našeho Územního svazu Severní Moravy a Slezska, kterému chci také poděkovat za velkou podporu feederu v našem kraji a mé mateřské organizaci MO ČRS Uničov.

 


 

© 2009–2019 Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko, © 2009–2014 MARF reklamní agentura, grafické studio, tvorba webových stránek a webdesign 7.2.25