Český rybářský svaz územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko
v Ostravě Jahnova 14, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory
Odbor čistoty vod a životního prostředí
Zpráva o činnosti za rok 2014
Ostrava 19. března 2015
Zpracoval:
Ing. Daniel Gebauer
Předkládá:
Libor Kocinec
1. Vodohospodářské havárie a čistota vody
Celkové vyhodnocení havárií a škod spojených s úhynem ryb se
provádí podle vyplněných výkazů o činnosti jednotlivých MO ČRS, které
jsou zpracovány v tabulce.
- Počet havárií v revírech MP 3 , P 4, Chovné MP 2, Chovné P 2
- Škoda na rybách MP 136 000Kč,P 40 200Kč,ChMP 36 672Kč,ChP
30 772Kč – Celkem 243 644Kč
- 3 havárie byly bez úhynu ryb
- 8 havárií se neobešly bez úhynu ryb
Pro podrobnější charakteristiku havárií obdržely MO ČRS vzor
formuláře pro hlášení havárií spolu s žádostí o jejich průběžné
odesílání (v případě zjištění havárie nebo úhynu ryb) na ÚS ČRS
Ostrava. Návratnost rozeslaných formulářů v průběhu roku byla však
minimální, přesto že jde o nutnost evidence uplatnění náhrady škod dle
zákona a přijetí preventivních opatření.
Z výše uvedeného důvodu lze vyhodnotit pouze ty havárie, které byly
sděleny a ohlášeny na ČRS ÚS Ostrava a to následovně:
- Příčiny havárie, škodlivá látka, původce:
- organické znečištění v době minimálních průtoků a vysoké teploty
vody, kolísání rozpuštěného kyslíku a amoniaku – původce
neznámý
- nedostatek kyslíku, dlouhodobý nepříznivý stav – sucho
- anorganické znečištění, původce neznámý
- Celková škoda byla vyčíslena ve výši 243.644 Kč a uplatnění
náhrady škody způsobené původcem havárie nebyly evidovány.
- V roce 2014 nedošlo ke změnám kvality vody trvalejšího charakteru ani
zhoršení kvality vody v tocích, neboť jsou už postavena a zrekonstruována
nebo plánována řada ČOV, které zlepšují kvalitu vody. Česká republika
se zavázala plnit zejména Rámcovou směrnici vodní politiky (2000/60/ES –
„Water Framework Directive“, dále jen WFD), která je promítnuta jak do
novelizace vodního zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších
předpisů (novela č. 150/2011 Sb.), tak i do specifického nařízení vlády
č. 23/2011 Sb.
- U menších stojatých vod (nádrže, rybníky, štěrkovny, tůně, slepé
ramena atd.) je prováděn členy MO ČRS každoroční úklid (odpadky, kosení
břehu apod.), neboť tato povinnost je stanovena v nájemní smlouvě nebo
v dohodě o využívání vodní plochy k rybolovu. U větších
přehradních nádrží, které jsou využívány nejen ČRS, ale řadou
rekreantů, je prováděn každoročně úklid odpadků ve spolupráci se
zástupci Povodí Moravy, Odry, s.p., obcí, měst, vodáků, ČSOP a ostatních
dobrovolníků. Také u tekoucích vod je situace obdobná, která je závislá
na přístupu MO ČRS. Vzhledem k tomu, že toky nejsou intenzivně rekreačně
využívány, není tato problematika natolik závažná, ale i přesto
dochází k znečišťování břehů vodních toků aglomerací.
2. Rybožraví predátoři
- Počet kormoránů velkých – 3.149 – 3.596 kusů.
- Počet vyder říčních – 380 – 400 kusů, dále 100 mladých
vyder, 4 vydry byly přejety automobilem.
- Počet norků amerických – 25 – 30 kusů.
- Počet volavek popelavých – 3.508 – 3.862 kusů + 600 mladých
jedinců.
- Počet čápů černých – 50 kusů + 10 mladých jedinců.
- Počet morčáků velkých – 120 kusů + 30 mladých jedinců.
- U kormorána velkého došlo k rapidnímu snížení populace, která byla
způsobena klimatickými podmínkami v zimním období (teplá zima bez mrazů
a sněhu).
- U vydry říční došlo ke stabilizaci populace, vzhledem k legislativní
ochraně a dobrým rozmnožovacím podmínkám a potravní nabídce vydry. Také
nebyl znám případ záměrného nelegálního vysazování dospělých
jedinců vydry říční.
- U norka amerického, došlo k mírnému zvýšení populace, které bylo
pravděpodobně způsobené obsazení teritoria norkem po
vydře říční.
- U volavky popelavé došlo k mírnému nárůstu jedinců, který byl
způsoben mírnou zimou.
- U čápa černého pozorujeme setrvalý stav, který je způsoben
přirozeným procesem.
- U morčáka velkého došlo k nárůstu populace, která byla způsobena
mírnou zimou a legislativní ochraně těchto ptáků a dobrým rozmnožovacím
podmínkám.
- Odhadovaná výše škody a získané náhrady:
- Kormorán hnízdící populace – 60.000 Kč bez náhrady škody.
- Kormorán tažná populace – 1.227.600 Kč bez náhrady škody.
- Volavka – 1.393.820 Kč bez náhrady škody.
- Vydra – 1.325.645 Kč. Finanční náhrady za škody způsobené vydrou
říční byly získány ve výši 159.720 Kč (rybochovná zařízení).
- Norek – 28.000 Kč bez náhrady škody.
- Čáp černý – 50.000 Kč bez náhrady škody.
- Morčák velký – 262.800 Kč bez náhrady škody.
- Bylo vydáno celkem 18 povolení na odstřel a plašení kormoránů
velkých.
- Počet kusů povolených k odstřelu/počet skutečně střelených kusů
na revírech:
- Skutečný počet odlovených kormoránů v období (1.8. 2014 až do
31.3. 2015) může být vyhodnocen až po 30.4. 2015!
- V období od 1.8. 2013 do 31.3. 2014 nebyl střelen žádný kormorán,
vzhledem k tomu, že byla mírná zima za posledních 100 let a nebylo vydáno
pravomocné povolení na odstřel kormoránů v tomto období.
- Výše zástřelného za kormorána byla stanovena ÚS ČRS Ostrava 150 Kč
za zobák.
- Moravskoslezský kraj – 6 povolení od ORP
• ORP Vítkov – Moravice 3P, Moravice 3A, Moravice 4 – platnost
povolení do 31. března 2019, odstřel kormoránů do 20 % z hejna
v období od 1.8. do 31.3. • ORP Vítkov – Moravice 2 – platnost
povolení do 31. března 2019, odstřel kormoránů do 20 % z hejna
v období od 1.8. do 31.3. • ORP Opava – Moravice 1, Moravice 1P,
Moravice 2, Hvozdnice 1, Opava 4, Opava 5 – platnost povolení do
31. března 2019, odstřel kormoránů do 20 % z hejna v období od 1.8. do
31.3. • ORP Kopřivnice – Lubina 2, Lubina 2P, RZ Borovec – platnost
povolení do 31. března 2019, odstřel kormoránů do 20 % z hejna
v období od 1.8. do 31.3. • ORP Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice 4,
Čeladenka 1 – platnost povolení do 31. března 2019, odstřel kormoránů
do 20 % z hejna v období od 1.8. do 31.3. • ORP Hlučín – Opava 2,
Opava 2A, Opava 2C – platnost povolení do 31. března 2019, odstřel
kormoránů do 20 % z hejna v období od 1.8. do 31.3.
• ORP Ostrava na revíry Odra 2, Odra 3, Ostravice 1, Ostravice 1,
Ostravice 2, Lubina 1, Opava 1, Lučina 1, Lučina 1P • ORP Jablunkov na
revíry Olše 7, Lomná 1
- Zlínský kraj – 3 povolení od ORP
• ORP Valašské Meziříčí – Juhyně 1, Juhyně 2, Bečva 6 –
platnost povolení do 31. března 2017, odstřel kormoránů do 20 % z hejna
v období od 1.8. do 31.3. • ORP Valašské Meziříčí – Bečva 7,
Rožnovská Bečva 1, Vsetínská Bečva 1 – platnost povolení do
31. března 2016, odstřel kormoránů do 20 % z hejna v období od 1.8. do
31.3. • ORP Vsetín – Vsetínská Bečva 2, Vsetínská Bečva 3, Senice
1, Bystřice Valašská 1P – platnost povolení do 31. prosince 2018,
odstřel kormoránů do 20 % z hejna v období od 1.8. do 31.3.
- Žádosti, kde nebyl povolen odstřel kormoránů:
• Správa CHKO Beskydy na revíry Vsetínská Bečva 3, Vsetínská Bečva
4P, Senice 1
- Olomoucký kraj – 9 povolení od ORP
• ORP Hranice na Moravě – Bečva 4, Bečva 4A, Velička 1 – platnost
povolení do 31. března 2017, odstřel kormoránů celkem za rok na všechny
revíry 70 ks v období od 1.8. do 31.3. • ORP Hranice na Moravě –
Bečva 5, Bečva 5A, Bečva 5B – platnost povolení do 31. března 2018,
odstřel kormoránů celkem za rok na všechny revíry 360 ks v období od
1.8. do 31.3. • ORP Přerov – Blata 1, Morava 14, Morava 14A, Morava 15,
Valová (Romže) 1 – platnost povolení do 28. února 2019, odstřel
kormoránů do 20 % z hejna v období od 1.11. do 28.2. • ORP
Přerov – RZ Kojetín, Měrovice na Hané – platnost povolení do
28. února 2019, odstřel kormoránů do 20 % z hejna v období od 1.11. do
28.2. • ORP Olomouc – Morava 15, Morava 16 – platnost povolení do
28. února 2019, odstřel kormoránů do 20 % z hejna v období od 1.11. do
28.2. • ORP Jeseník – Bělá Jesenická 1 – platnost povolení do
31. března 2016, odstřel kormoránů do 20 % z hejna v období od
1.11. do 31.3. • ORP Jeseník – Vidnávka 1 – platnost povolení do
31. března 2016, odstřel kormoránů do 20 % z hejna v období od
1.11. do 31.3. • ORP Lipník nad Bečvou – Bečva 3 – platnost
povolení do 31. března 2023, odstřel kormoránů do 20 % z hejna
v období od 1.8. do 31.3. • Správa CHKO Litovelské Pomoraví – Morava
19 – platnost povolení do 31. března 2019, odstřel kormoránů do 20 %
z hejna v období od 1.11. do 31.3.
- Žádosti, kde nebyl povolen odstřel kormoránů:
• Správa CHKO Jeseníky na revíry Bělá Jesenická 1, Bělá Jesenická
2, Staříč 1 • MěÚ Jeseník na revír Javorník 1A • Magistrát města
Přerov na revír Morava 17A • MěÚ Mohelnice na revíry Třebůvka 1,
Žadlovice 1A a rybochovné zařízení Pužmil, Fučík, Závlaha,
Starý rybník
• ORP Litovel na revír Třebůvka 1
3. Spolupráce s orgány státní správy a institucemi
- Spolupráce mezi ČRS s orgány státní správy a institucemi je na velmi
dobré úrovni. Dle správního řádu zákona č. 500/2004 Sb., byly podané
3 generální žádosti ze dne 27. a 28. ledna 2014 v návaznosti na
zákony č. 254/2001 Sb., č. 114/1992 Sb., č. 183/2006 Sb., a zákona č.
99/2004 Sb., které obdržely všechny orgány státní správy, je ČRS
vnímán jako nezpochybnitelný účastník řízení dle zákona č. 500/2004
Sb., a z 95% pověřených úřadů je požadavek ČRS akceptován.
- Dále odbor ČV a ŽP propaguje problematiku ČRS v uvedených oblastech a
navazuje osobně úzkou spolupráci s orgány státní správy (ORP, KÚ,
Správa CHKO, AOPK ČR), kde se zaměřuje především na uplatňování svých
připomínek a požadavků ve vztahu k povolování odběru vody pro MVE, MŘ,
vodohospodářským úpravám vodních toků, provozu ČOV, vypouštění
odpadních vod a jiným odběrům vody, kdy je pravděpodobný významný zásah
do vodního ekosystému všech organizmů vázaných na vodní prostředí. Tyto
náměty, stanoviska a vyjádření byly uplatňovány v návaznosti na platné
ustanovení zákonů, vztahující se k právům a povinnostem ČRS.
- Spolupráce se státní správou je dále zaměřena na podávání
informací o výskytu chráněných druhů ryb, podmínek ČRS, členění
rybářských revírů, působnosti jednotlivých MO ČRS apod.
- Trvalá pozornost odboru ČV a ŽP je věnována stabilizaci a rozvíjení
kontaktů se správci toků a vodních nádrží, kde ČRS provádí výkon
rybářského práva, zde je navázána úzká spolupráce, která se odvíjí
od dohod o spolupráci. Uzavřené dohody jsou průběžně hodnoceny a
usnadňují vzájemný kontakt při řešení vzniklých situací.
- Dohody mezi ČRS a správci toků jsou akceptovány a uzavřeny
s organizacemi Povodí Odry, s.p., Povodí Moravy s.p., a LČR, s.p.
- Taktéž rozvíjení kontaktů a osobní spolupráce se středisky AOPK a
Správ CHKO, jejichž působnost se mnohdy kryje s našimi rybářskými
revíry a mohlo by dojít ke střetu zájmů při výkonu rybářského práva a
ochrany přírody, bylo nezbytnou součástí činnosti práce odboru v roce
2014. Tato praxe se osvědčila a přináší dobré výsledky.
- V průběhu roku byly upřesněny podmínky oboustranné spolupráce
s ČIŽP OI v Ostravě a Olomouci. Jedná se především o spolupráci na
centrálním registru havárií, do něhož budou prostřednictvím MO
dodávány dílčí (chybějící) informace o jednotlivých událostech.
Oblastním inspektorátem ČIŽP v Ostravě a Olomouci bylo přislíbeno, že
se budou průběžně zabývat kontrolami MVE, znečišťování vodních toků,
úpravám toků, které budou zahrnuty do plánů kontrol těchto
institucí.
- V oblasti výzkumných pracovišť a odborných organizací probíhá
nadále dlouhodobá spolupráce s Ostravskou univerzitou, přírodovědeckou
fakultou s panem Doc. RNDr. Bohumírem Lojkáskem, CSc., Ústavem biologie
obratlovců AV ČR v Brně s panem Dr. Ing. Pavlem Jurajdou, AOPK ČR
(střediska v Ostravě, Olomouci, Zlíně a Praze), Ing. Tomášem Randákem,
Ph.D., s JČU Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým ve
Vodňanech, Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka v Praze,
RNDr. Lukášem Mertou, Ph.D., RNDr. Jiřím Křesinou a dalšími renomovanými
odborníky. Výsledky výzkumů jsou předkládány ČRS.
- Mezi zajímavé výsledky výzkumu v oblasti ŽP a ČV na revírech ÚS
řadíme monitoring migrace úhoře říčního v povodí Odry, dále
migrační zprůchodnění a funkčnost rybích přechodů pro ichtyofaunu,
monitoring karase obecného, slunky obecné, piskoře pruhovaného, podoustve
říční, slunečnice pestré, vranky pruhoploutvé a vranky obecné včetně
jiných druhů ryb, sledování biodiverzity a dlouhodobý výzkum plůdkového
společenstva ve vybraných profilech toků, vliv predace vydry říční na
rybí společenstvo v povodí Moravice, biomonitoring kontaminace cizorodými
látkami v tělech ryb a jiné drobné výzkumy.
4. Úpravy toků
- Každoročně dochází k vodohospodářským úpravám toků, jednak
udržovací práce na toku nebo investiční stavební akce. V obou případech
a ne vždy jsou respektovány přírodní podmínky pro ryby a vodní
živočichy obývající ekosystém vodního toku. Problémovou úpravou toku je
regulace a zkapacitnění koryta na Q20 nebo na Q50 vodu s geometrickým
profilem jednoduchého lichoběžníkového tvaru bez úkrytů. Rozšířením
koryta dojde ke snížení průměrné hloubky vody v toku, dále jsou
likvidovány trdliště, tůně a úkryty, čímž znemožní rybám
přečkávat nepříznivé podmínky v takto upravených úsecích toků. Také
při sanaci povodňových škod jsou opětovně upravovány toky dle původní
projektové dokumentace, které jsou pro ryby těmito úpravami nevyhovující
než v předešlém stavu, kdy došlo z renaturalizaci (obnovení
přírodních podmínek). Nahrazování splávků, jízků, stupňů
s vývařištěm na kapilárách balvanitými skluzy bez vývaru, nejsou vždy
optimálním řešením pro ichtyofaunu.
- Příklady nevhodně upravených úseků vodních toků v roce 2014 jsou
tyto: Senice, Lomná, Bystrý, Lubina, Ondřejnice, Červený potok, Sedlnice,
Čeladenka, Ostravice, Porubka, Bělá Jesenická, Bílovka, Jičínka,
Zrzávka, Moravská Sázava (povodí Odry a Moravy, s.p. a LČR, s.p.).
- Mezi vhodně upravené toky můžeme zařadit pouze takové, kde byly
respektovány požadavky ČRS ve fází přípravy projektové dokumentace nebo,
kde je záměr správce toku revitalizovat uvedený tok (tůně, zachování
přirozeného charakteru toku, úkryty atd.). Vhodně upravené úseky toků
jsou tyto: Desná, Moravice, Olše, Merta, Morávka, Bernartický potok,
Stříbrný potok, Branná, dolní úsek Ondřejnice, Ostravice, Morava, Krupá,
Odra, Lučina (povodí Odry a Moravy, s.p. a LČR, s.p.).
- Jsou plánovány revitalizace toků (Radniční Morava, Opava, Meleček,
Ztracený potok, Bečva).
- ČRS je z větší části informován o záměru provádění stavebních
úprav na základě dlouhodobé spolupráce se státní správou, AOPK ČR a
vzájemné dohody se správci toků.
- ČRS má možnost se k projektu vyjadřovat (dohody, spolupráce). Může
uplatňovat své podmínky (výstavba stabilizačních tůní, revitalizace
toku, rybí úkryty, volně vložené kameny do toku, zprůchodňování
příčných objektů apod.) pouze při investičním záměru, málokdy se
podaří prosadit požadavky nad rámec investora a platné legislativy při
opravě, údržbě nebo sanaci povodňových škod.
- ČRS vždy reaguje na realizaci či záměr, který se týká jeho práv a
povinností (uživatel toku, stanovy, dekret MZe, zarybňovací plán, platná
legislativa, generální žádost).
5. MVE + další odběry vody
Problematika provozu MVE byla v roce 2014 velmi kritická, neboť
hydrologická situace ve vodních tocích byla velmi vážná a přesto řada
provozovatelů MVE porušovala MZP. Na základě této situace byly prováděny
kontroly ČIŽP OI v Olomouci i Ostravě nad provozem MVE na jednotlivých
tocích. Problematika provozu MVE je celorepublikovou záležitostí a vyžaduje
přijetí potřebných kroků a opatření z úrovně Rady ČRS v této
oblasti. Z výše uvedeného důvodu se jeví jako nezbytné prosazovat a
uplatňovat technická opatření při odběru vody do náhonu nejen
u derivačních MVE, ale i u jezových MVE a doplnit hladinovými čidly pro
automatickou blokaci MVE při dosažení úrovně MZP, tedy u bezobslužných
MVE včetně zaznamenání stavu. Odběry pro provoz MVE je také nutno
zabezpečit jemnými česlemi rozteče do 25 mm v kombinaci s elektronickým
odpuzovačem ryb. Zvýšená pozornost je věnována vodoprávnímu řízení
týkající se schvalování manipulačních řádů pro vodní díla MVE, kde
jsou rovněž uplatňovány podmínky ČRS dle vyhlášky č. 216/2011 Sb.,
o náležitostech manipulačních řádů.
- V roce 2014 byla povolena výstavba 3 nových MVE (MVE Sviadnov na řece
Ostravicí, MVE Komárno na řece Juhyni, MVE Moravice na řece Moravici). Dále
byla zrekonstruována 1 MVE (MVE Bohdíkov na řece Moravě). ČRS
nekompromisně uplatňoval požadavky (viz podmínky výše) týkající se
stanovení a dodržování MZP, dále dle zákona č. 246/1992 Sb., tj.
opatření proti zraňování ryb provozem MVE. Také ČRS požadoval výstavbu
rybího přechodu na novém vzdouvacím objektu nebo zrekonstruovaném
příčném objektu, který byl podrobně zkonzultován se všemi účastníky.
Pouze jedna plánovaná MVE obdržela od ČRS nesouhlasné stanovisko (MVE
Potštát na řece Veličce).
- Na základě platné legislativy nebo ukončení platnosti vodoprávní
úřady, ČIŽP nebo majitele MVE provádí revizi starých platných povolení,
zvláště u MŘ, které jsou připomínkovány i ČRS ve správním
řízení.
- Vodoprávní úřad nebo ČIŽP provádí kontroly buď na základě
vodoprávního podnětu nebo v rámci systematické kontroly dodržování MZP
a povolení k nakládání s vodami, které byly problematické. Spolupráce
v této oblasti s ČRS je dobrá.
- V letních až podzimních měsících bylo zaznamenáno nejvíce
případů nedodržování MZP provozem MVE, přestože byla celorepubliková
hydrologická situace na některých tocích velmi kritická, jsou známy
případy porušování MZP, který byl stanoven v rozhodnutí vodoprávního
úřadu. Mimo jiné dochází také k porušování povinností stanovených
schváleným PMŘ a dalších povinností dle relevantních zákonů (např.
osazení vodočetné latě, cejchu nebo značky, zajištění
ekologicko-stabilizační funkcí VKP – toku, česle, odpuzovač ryb). MVE,
které opakovaně nedodržují MZP jsou MVE Hrabová na řece Ostravici, MVE
Smolkov na řece Opavě, MVE Staré Těchanovice na řece Moravici, MVE Zábřeh
na řece Odře, MVE Hlubočky na řece Bystřicí, MVE Litovel na
Elektrárenském náhonu. V současné době probíhá správní řízení a
náprava.
- Derivační MVE zpravidla provozem způsobují nedodržení MZP, což má za
následek omezení průtoku v přirozeném korytě vodního toku s následným
negativním dopadem na ekosystém koryta mnohdy bez průtoku vody, potřebné
k překonání migrační bariéry v době rozmnožování ryb.
- Prostřednictvím MO ČRS jsou zmapovány nelegální odběry vody
převážně pro soukromé účely – zavlažování zahrádek, trávníků,
napouštění bazénů apod. V závislosti na vodnatosti toku a místních
podmínek jsou tyto nelegální odběry řešeny ústní domluvou, případně
vodoprávním dozorem. Některý odběr vody je neškodný a nijak neohrožuje
ekosystém toku, proto je ze strany ČRS tolerován.
- Odběry vody, které využívají větší množství vody pro
podnikatelské účely – zasněžování sjezdovek, zavlažování golfových
hřišť, lesních školek, chladicí systémy palíren jsou průběžně
kontrolovány ČRS (členové, rybářská stráž) nebo státní institucí
(ČIŽP, obce s rozšířenou působností). V průběhu vodoprávního
řízení ČRS k těmto činnostem dává podmínky k odběrům vody
(budování akumulačních nádrží, studny, skruže, jímky, technické
zabezpečení MZP, dodržování a kontrola MZP, zpracování PMŘ, vodočetné
latě, cejchy apod.).
6. Chráněné a ohrožené druhy ryb a mihulí
- K výskytu jednotlivých druhů vede ČRS ÚS Ostrava evidenci zvláště
chráněných druhů živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., která byla
zpracována v roce 2003 ve spolupráci s AOPK ČR nebo jsou
v databázi ČR.
- Faktory, které představují ohrožení druhů ryb a mihulí jsou:
- Expanze nepůvodních druhů ryb (invazní druhy) a jejich nemoci.
- Rybožraví predátoři.
- Protipovodňová ochrana obyvatel (regulace toků – tvrdým zpevněním
koryta, nedostatečná výška vodního sloupce, likvidace úkrytů, tůní,
trdlišť apod.).
- Antibiotika, anabolitika a jiné hormonální preparáty obsažené ve
vodě, které ovlivňují fyziologii ryb.
- Řada MO ČRS vysazuje ohrožené druhy ryb (mník jednovousý, jelec jesen)
do povodí toků Moravy a Odry. V roce 2014 obdržel výjimku na vysazování
těchto ryb od KÚ i Správy CHKO. Také ČRS může tyto ryby i lovit.
Množství vysazovaných ryb do revírů je individuální a řídí se
místními podmínkami a dekretem.
7. Nepůvodní – invazní druhy ryb
- Zhodnocení areálu současného rozšíření. Největší expanze
nepůvodního druhu ryb byla zaznamenána u karase stříbřitého a
střevličky východní. Tyto populace invazních druhů ryb obývají všechny
stojaté i tekoucí vody na celém území působnosti ÚS ČRS Ostrava.
- Zdroje šíření těchto druhů ryb je především rybnikářství,
sportovní rybáři – nástražní rybky, akvaristika, ale i budování
rybích přechodů.
- Nové invazní druhy ryb zatím nejsou zaznamenány na území Severní
Moravy a Slezska.
- Zásahy a opatření za účelem omezení výskytu takových druhů ryb
v současné době je prakticky velmi složitý proces, který je finančně
nákladný s nejistým výsledkem.
8. Rybí přechody
- V roce 2014 v rámci ÚS ČRS Ostrava byly vybudovány tyto rybí
přechody:
- štěrbinový RP Věřňovice na řece Olši
- komůrkový RP Lhotka na řece Odře
- komůrkový RP Přívoz na řece Odře
- komůrkový RP Zábřeh na řece Odře
- komůrkový RP Třebovice na řece Opavě
- Zástupce ČRS ÚS Ostrava se zúčastní jednání, kde je řešena
problematika a připomínky plánovaných rybích přechodu Komisí pro rybí
přechody při AOPK ČR Praha nebo ve stanovisku prosazuje výstavbu rybích
přechodů při správním řízením. V roce 2015 je plánována další
řada RP, která bude postupně realizována.
- Jsou plánovány v rámci ÚS ČRS Ostrava tyto rybí přechody:
- komůrkový RP Klokočí na potoce Žabníku
- komůrkový RP Halenkov na řece Vsetínské Bečvě
- komůrkový RP Staré Město na řece Ostravici
- V současné době nelze říct, že by rybí přechody byly vždy plně
funkční, u řady RP není proveden ichtyologický průzkum nebo biologické
zhodnocení funkčnosti těchto vodních děl. Většina RP není plně
využívána ichtyofaunou, neboť je buď nevhodně postavena, neudržuje se,
trpí nedostatkem vody, vstup je nevhodně volen, silný proud, vodní skoky
atd. Nutno ověřovat a navrhovat řešení.
- Závěrem lze konstatovat, že řada rybích přechodů v rámci ÚS je
nefunkčních nebo mají určité nedostatky. Sjednání nápravy je mnohdy
složitý proces a je tedy nutno tomuto problému trvale věnovat mimořádnou
pozornost.
9. Raci a mlži
- V rámci ÚS ČRS Ostrava nejsou mapovány původní a nepůvodní druhy
raků nebo mlžů. Mapování těchto živočichů provádí AOPK ČR, které
jsou uvedeny v databázi. V případě výskytu račího moru je v soupisu
revírů popsán postup, jak preventivně zabránit dalšímu možnému
šíření račího moru. Také se nevyskytují na Severní Moravě a Slezsku
žádné záchranné chovy těchto raků a mlžů. Záchranné transfery
provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem výjimky
k manipulaci těchto zvláště chráněných druhů živočichů.
10. Příspěvky a dotace
ČRS Účel dotace Kč Kdo poskytl dotaci Název fondu, titul MO ČRS Olomouc
posílení rybí populace řeky Moravy 300.000 MZe ČR MO ČRS Frenštát pod
Radhoštěm úklid nádrže Větřkovice 10.000 MěÚ Kopřivnice MO ČRS
Šternberk zlepšení podmínek pro reprodukci Po 245.000 MZe ČR Ochrana ŽP
ČRS ÚS Ostrava odchov a vysazování úhořího monté 2.000.000 MZe ČR OP
Rybářství ČRS ÚS Ostrava genofond ohrožených druhů ryb 309.524 Rada
ČRS MZe ČR
11. Soudní procesy a jejich výsledky
V roce 2014 nebyly konány žádné soudní procesy v oblastech
(rybožraví predátoři, MVE, odběry vody, havárie, nepovolené stavby, RP
apod.).
Závěr:
Závěrem této souhrnné zprávy konstatujeme, že odbor ČV a ŽP ÚS ČRS
Ostrava se vyrovnal s přidělenými úkoly dle schváleného plánu práce pro
rok 2014, který danou problematiku a povinnosti odboru v dané oblasti
životního prostředí a čistoty vod plně vystihuje a je průběžně plněn.
Dále je zpřesněn plánem odboru na rok 2015, přestože bude vyžadovat
další nárůst a požadavek na časovou kapacitu pracovníka odboru ČV a ŽP
v důsledku termínovaných správních řízení, jednání dle zákonů a
správního řádu i provozních potřeb MO ČRS.