CZ CZ CZ
Český rybářský svaz Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko
facebook ČRS ÚS Moravskoslezský
úvodaktuality z VÚSzpravodaj VÚSpozvánkyfotogaleriepřihlásit
Orgány
územního svazu
Legislativa a ost. dokumentyCeníkRybářské
revíry
Informace z odborů a komisí při ÚSPřehledy o úlovcích a zarybněníBPVRPKontakty
Co je nového Rezervace na revíru 471 200 Slezská Harta budou dostupné od 15.5. Aktuální informace o průběhu zarybňování naleznete na našich facebookových stránkách Rezervační systém na revírech 473 051 a 473 104 bude otevřen 15.3. Nové vydání Zpravodaje naleznete na stránce Aktuality z VÚS
Poznejte nové ubytování v Roudně Dotace Moravskoslezského kraje
na projektu:
"Stabilizace havarijního stavu na vodní nádrži Návsí"
Olomoucký kraj podporuje dotací
obnovu obsádky revíru
po ekologických haváriích
 
Rybářské revíry

revíry mimopstruhové rybářské revíry pstruhové výpis jednotlivých revírů fotogalerie

 

zasedání odboru ČV a ŽP Ostrava

Informace z VÚS, konference a odborů / Odbor čistoty vody

Zápis z jednání odboru čistoty vod a životního prostředí při ČRS ÚS Ostrava dne 05. – 06. 09. 2014 v RD Roudno u Harty

_____________­________________________­________________________­______________

Přítomni: dle prezenční listiny

Omluveni: Ing. Michal Brodský, Mgr. Ondřej Dočkal, RNDr. Jiří Křesina, Ing. Ivo Winkler, Mgr. Petr Birklen, Ing. Alfréd Medelský, Ing. Přemysl Jaroň

Přizváni: Miloš Martínek – předseda ČRS ÚS Ostrava
Ing. Pavel Vrána, Ph.D. – sekretariát Rady ČRS Praha
Roman Složil – profesionální rybářská stráž – omluven

Zahájení:

Jednání odboru ČV a ŽP zahájil předseda ÚS ČRS Ostrava pan Kocinec, který přítomné seznámil s programem jednání všechny přítomné. Mimo jiné přivítal předsedu ČRS ÚS pana Martínka, který je zároveň místopředsedou Rady ČRS a předsedou odboru ČV a ŽP Rady ČRS a dále navržené členy odboru pana Mgr. Miroslava Kubína, Ph.D. a Mgr. Jana Koutného, Ph.D.

1. Rekapitulace návrhů členů odboru ČV a ŽP ÚS ČRS Ostrava.

Předseda Kocinec zrekapituloval organizační strukturu uspořádání odboru ČV a ŽP, který má pracovat v počtu 10 členů se 4 odbornými konzultanty. V průběhu roku 2014 byli navrženi tři noví členové odboru a to pan Mgr. Miroslav Kubín ze Správy CHKO Beskydy, Mgr. Jan Koutný ze střediska Olomouc AOPK ČR a pan RNDr. Jiří Křesina ze Šumperka, který zastupuje již zesnulého Ing. Jana Kubíčka z MO ČRS Šumperk. Noví členové přednesli krátký životopis.

2. Informace o činnosti odboru za leden až září 2014.

Ing. Gebauer stručně přednesl přehled činnosti odboru ČV a ŽP za letošní rok a podotkl, že zpráva o činnosti odboru ČV a ŽP za rok 2014 bude zpracována do konce března roku 2014 a při dalším zasedání odboru bude všem členům odboru předána a prezentována. Zpráva o činnosti za rok 2013 byla všem přítomným rozdána.

3. Stav péče o provoz a čistotu ŽP vodního díla Slezská Harta ve vztahu k ČRS.

Tento bod byl přeložen na další zasedání odboru vzhledem k tomu, že pan Roman Složil se z tohoto jednání omluvil. Pan Složil vykonává nejen profesionální rybářskou stráž, ale má na starosti i úklid Slezské Harty, který se provádí plošně 2 krát ročně (jaro a podzim) a pomístně celoročně dle potřeby.

4. Problematika minimálních průtoků ve vodních tocích.

V roce 2014 mělo vyjít nařízení vlády pro stanovení minimálních zůstatkových průtoků při odběru vody, které by nahradilo Metodický pokyn MŽP z října roku 1998. Tato vyhláška by měla legislativní oporu větší než Metodický pokyn MŽP, ale bohužel jeho schválení a následně platnost se odkládá na dobu neurčitou. Nicméně byl prezentován od VÚV TGM návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku, který zaslal Ing. Winkler.

5. Problematika úprav toků z hlediska ochrany přírody a rybářství a náměty pro činnost odboru a diskuse k projednávaným problémům.

Mgr. Kubín – seznámil přítomné s materiály: přírodovědné hodnocení před podáním žádosti o výjimku (vodní toky) a návrh postupu při posuzování úprav vodních toků. Ve svém příspěvku sdělil, proč je nutná výjimka, co by měla obsahovat žádost pro její udělení, dále v jednotlivých bodech popsal osnovu přírodovědného hodnocení pro potřeby řízení o výjimce, posouzení vlivu plánovaného zásahu na faunu, floru a jejich biotopy. Doc. Lojkásek – v současné době je řešena migrační prostupnost toku Odra v lokalitě Polanecký les, kde jsou tři stupně o šířce 22 metrů. ČRS MO Ostrava chce provádět záchranný odlov, který při hloubce vody 2 metrů je neefektivní. V takto rozsáhlém toku nelze ryby takto odlovit a zachraňovat, navíc je to zcela zbytečné, neboť k poškození jedinců nebo populací nemůže dojít. Dodavatel i investor to ví a hodnotí tuto aktivitu rybářů jen jako snahu o získání peněz. Tímto se myslím ČRS po stránce odborné zbytečně diskredituje. Je na zvážení, jak se má v podobných případech ČRS zachovat, jestli není lepší záchranné odlovy na neslovitelných místech neprovádět a nedělat si zbytečnou ostudu. Ing. Mayer – projektoval 3 balvanité stupně v prostoru Polaneckého lesa. Jednalo se o protierozní opatření kvůli důlním poklesům v OKR (ostravskokarvinský revír). Silniční most ve Svinově se 3 krát zvedal vlivem zaklesávání pod hladinu Q100, neboť docházelo k zahlubování dna. Ochránci přírody dodatečně po realizaci stupňů přišli s požadavkem zvednout tyto stupně cca o 1 metr, aby se zamezilo vysušování Polaneckého lesa. Tento požadavek ze strany správce toku nebyl akceptován. Ochránci přírody zakazovali správci toku používat místní materiál z okolí toku na oživené kamenné záhozy, výhony, oplůtky, haťové opevnění, čímž dosáhli toho, aby byl materiál dovážen z daleka a tím se zvýšily náklady. Stavba se prodražila a správce toku od tohoto typu opevnění ustoupil. Martínek – nerevitalizuje se, neustále dochází k regulaci a napřimování toku jako příklad dal vodní tok Bystrý a Lomnou na Frenštátsku. Teplota vody v těchto upravených tocích se podstatně zvýšila. Stupně byly nahrazeny skluzy, ve kterých se v době minimálních průtoků ztrácí vody absence tůní a vývarů. Dále krátké stupně voda přeskočí a podemele konstrukci stupně, což má za následek neustálé opravy. Pstruh obecný je na ústupu, nemá přirozené podmínky pro rozmnožování a nedaří se zvednout i udržet původní populaci pstruha, proto ČRS je nucen dovážet generačního pstruha ze Slovenska. Poukázal na problematiku odběru vody z drobných toků v době vegetačního období, který provádí mnohdy nedovoleným způsobem zahrádkáři. Ing. Gebauer – v souvislosti s touto problematikou byl v polovině června přednesen příspěvek v ČT. Nicméně odběr vody může být v součinností s MO ČRS monitorován a následně řešen postup k nápravě. Martínek – ideální podmínky pro pstruha obecného jsou splávky s vývařištěm, které se v současné době likvidují než, aby se vytvářely. Poukázal na problematiku s dodavateli, kde předávají státní zakázky subdodavateli, který provádí nekvalitně a dochází k opakovaným opravám na tocích. Mgr. Koutný – revitalizace je mladý obor, který se rychle vyvíjí. V posledních letech se kromě investičních revitalizací (stavebně – technická opatření, vytváření „hotových“ přírodě blízkých koryt vodních toků apod.) přihlíží také k samovolných renaturacím vodních toků (zanášení koryt splaveninami, rozpad umělých opevnění, příčných objektů, erozní změny koryt apod.). Cílem všech revitalizačních snah je dobrý morfologický stav vodních toků a optimalizace vodního režimu krajiny. Přírodě blízké toky komunikují s nivou a zlepšují schopnost krajiny zadržet vodu při povodních. Problémem při navrhování liniových revitalizací je množství vlastníků a parcel, které velmi často fakticky vylučuje možnost provedení revitalizace. Doc. Lojkásek – revitalizace v Povodí Odry jsou ve více lokalitách plánovány do roku 2026 i tam, kde již došlo k postupné renaturaci a jejich efekt bude poměrně malý. Ing. Mayer – na řece Ostravici v obci Baška při katastrofální povodni po první světové války se utopilo cca 20 lidí, proto se přistoupilo k celkové úpravě řeky od Ostravy až po ÚN Šance. Nádrž Harta zachránila spoustu majetku a životy lidí za povodně v roce 1997. Ing. Gebauer – Ostravice byla v minulosti neupravená se spousty meandrů, ramen, na kterých byly vybudovány několik stovek rybníků, čímž se zvýšila retenční schopnost krajiny, ale i kapacita vody, oproti současnému zregulovanému toku. Martínek – retence vody v krajině je v současné době minimální. Mgr. Koutný – velkým problémem je zvyšující se četnost lokálních intenzivních srážek v posledních letech, takové srážky nejsou předvídatelné a způsobují lokální povodně s katastrofálními následky. Ing. Mayer – biomasa je někdy vyšší v upraveném toku než v neupraveném. Doc. Lojkásek – biomasa ryb je v mnohých upravených úsecích vodních toků vyšší, než v tocích přírodního charakteru. Příkladem jsou kamenné záhozy v hlubokých tůních u nárazových břehů např. v úseku (Paskov – FM). Teplota vody vypouštěná z přehrad limituje úspěšnost přirozeného výtěru teplomilnějších druhů ryb pstruhového pásma. Konkrétně na Ostravici se jedná o lipana a střevli. Bylo by účelné snažit se prosadit míchání vody pod hrází VN Šance, aby alespoň v letních měsících došlo k jejímu oteplení tak, jak je tomu na Moravici pod hrází VN Kružberk. V řece by došlo k významnému oživení, významně by se zvýšila produkce potravy pro ryby. Lze očekávat, že do úseku mezi Čeladénkou a Ostravicí by se vrátila střevle potoční a významně by se zlepšily podmínky pro lipana podhorního. Ihnát – sdělil zkušenosti z Podhradí pod nádrži Kružberk, kde chodili lovit ryby tam, kde tekla teplá voda. Do studené vody, která byla vypouštěná přes turbínu, ryby netáhly. Ing. Mayer – balvanité skluzy s účinnou drsností řešit tak, aby proud vody byl nasměrován středem objektu a břehové linie byly zajištěny těžkým kamenným záhozem. Na Ostravici v Ostravě se dělala úprava pomocí kamenných pohozů do miskovitého profilu. Toto opevnění se neosvědčilo, neboť došlo při povodní erozi v korytě toku. Na vodním toku Lučina byl proveden kamenný pohoz s prořízkováním (oživený zához), který se osvědčil, ale musela být prováděna pravidelná údržba vrbového porostu. Ochranáři zasahovali do způsobu údržby vegetačního opevnění, který ne vždy, byl odborný vzhledem k úpravám toku. Mgr. Koutný – zejména u štěrkonosných toků může zachytávání štěrku v poldrech (např. plánovaný teplický poldr na řece Bečvě) způsobit urychlení procesu hloubkové eroze níže na toku. Doc. Lojkásek – v důsledku existence VN Šance a Morávka těmto řekám chybí v úsecích pod hrázemi štěrk a dochází k akcelerované erozi až na skalní podklad, v důsledku čehož se významně snižuje úkrytová kapacita pro juvenilní jedince všech vyskytujících se druhů ryb.

6. Závěr jednání.

Předseda odboru pan Kocinec poděkoval přítomným za účast a předložené náměty, dále upozornil, že příští zasedání odboru se uskuteční příští rok. Odbor se bude zabývat návrhy, které zazněly při diskuzi a v průběhu příštího roku budou postupně plněny.

Zapsal: Ing. Daniel Gebauer Schválil: Libor Kocinec

 


 


© 2009–2024 Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko, © 2009–2014 MARF reklamní agentura, grafické studio, tvorba webových stránek a webdesign 7.4.33