CZCZCZ-->
Český rybářský svaz Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko
úvodaktuality z VÚSpozvánkydiskuzefotogaleriepřihlásit
Orgány
územního svazu
Legislativa a ost. dokumentyCeníkRybářské
revíry
Informace z odborů a komisí při ÚSPřehledy o úlovcích a zarybněníBPVRPKontakty
Co je nového Aktuální číslo Zpravodaje ** ČERVEN 2019 ** naleznete na stránce Aktuality z VÚS
Poznejte nové ubytování v Roudně Moravskoslezský kraj finančně podpořil rybářskou mládež.více informací … Moravskoslezský kraj podporuje investici ČRS.více informací … Olomoucký kraj podporuje dotací
obnovu obsádky revíru
po ekologických haváriích
 
Rybářské revíry

revíry mimopstruhové rybářské revíry pstruhové výpis jednotlivých revírů fotogalerie

 

Zápis z jednání odboru čistoty vod a životního prostředí

Informace z VÚS, konference a odborů / Odbor čistoty vody

Zápis z jednání odboru čistoty vod a životního prostředí při ČRS ÚS Ostrava dne 30. – 31. 10. 2015 ve Sporthotel Maják Soběšovice u Žermanické přehrady

_____________­________________________­________________________­______________

Přítomni: dle prezenční listiny

Omluveni: Jan Ihnát, Mgr. Miroslav Kubín, Mgr. Jan Koutný, Ing. Michal Brodský, Mgr. Ondřej Dočkal, RNDr. Jiří Křesina, Mgr. Petr Birklen, Ing. Alfréd Medelský, Ing. Přemysl Jaroň, Miloš Martínek

Přizváni: Miloš Martínek – předseda ČRS ÚS Ostrava
Ing. Přemysl Jaroň – jednatel ČRS ÚS Ostrava
Ing. Pavel Vrána, Ph.D. – sekretariát Rady ČRS Praha
Jiří Nohel – čistotář MO ČRS Lučina

Zahájení:

Jednání odboru ČV a ŽP zahájil předseda ÚS ČRS Ostrava pan Kocinec, který přítomné seznámil s programem jednání všechny přítomné. Mimo jiné přivítal čistotáře ČRS MO Lučina Jiřího Nohela.

1. Rekapitulace návrhů členů odboru ČV a ŽP ÚS ČRS Ostrava.

Předseda Kocinec zrekapituloval organizační strukturu uspořádání odboru ČV a ŽP, který v současné době pracuje v počtu 9 členů se 4 odbornými konzultanty. Spolupráce sekretariátu ÚS ČRS s členy odboru je na vysoké úrovni a problematika ČV a ŽP je odborně řešena ku prospěchu prosazování zájmů ČRS v odvětví životního prostředí a čistoty vod.

2. Informace o činnosti odboru za leden až říjen 2015.

Ing. Gebauer stručně přednesl přehled činnosti odboru ČV a ŽP za letošní rok a podotkl, že zpráva o činnosti odboru ČV a ŽP za rok 2015 bude zpracována do konce března roku 2016 a při dalším zasedání odboru bude všem členům odboru předána a prezentována. Zpráva o činnosti za rok 2014 byla všem přítomným rozdána. Podotkl, že program odboru byl sestaven dle současného stavu a nazval rok 2015 rokem sucha. Prostor k řešení této problematiky bude v následujícím bodě zasedání odboru ČV a ŽP.

3. Informace k semináři minimální zůstatkové průtoky.

Předseda informoval o průběhu semináře ohledně problematiky minimálních zůstatkových průtoků v Praze, který se uskutečnil dne 29. 9. 2015. Za ČHMÚ se sucha podle statistických údajů opakují periodicky. Nařízení vlády ohledně MZP nebylo doposud stanoveno a není známo, kdy bude v platnosti. V současnosti se postupuje dle metodického pokynu z roku 1998 vydaného MŽP. Nicméně byl prezentován od VÚV TGM návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku, který bude závislý na regionálním rozdělení v ČR, sezonalitě (hlavní a jarní sezóna) a ovlivněné a neovlivněné m-denní průtoky dle katastrálního území. Návrh NV je projednáván s Podniky povodí, VÚ a představen provozovatelům MVE, AOPK ČR, rybářům a jinými občanskými sdružení (kanoisté). Všem přítomným byly rozdány materiály ze semináře k prostudování včetně sborníku o současném řešení sucha 2015.

4. Stav a péče o provoz a čistotu ŽP vodního díla Žermanice.

Pan Jiří Nohel informoval o problematice ČV a ŽP v územní působnosti MO ČRS Lučina. Tuto funkci čistotáře převzal po panu Ing. Lubomírovi Šeděnkovi. V Tošanovicích, kde je společnost zabývající se chovem prasat, došlo k otravě uniklou kejdou po lokálním dešti do vodního toku Šprochůvka. Úhyn ryb později nebyl již pozorován, ani na rybochovném zařízení MO ČRS Lučina nebyl pozorován mimořádný úhyn. Do horních 4 rybníků čerpají vodu čerpadly a používají se aerátory. Biologický rybník se z důvodu vysokého nájmu opustil a nehospodaří se na něm. Znečištění okolí přehrady u Soběšovic komunálním odpadem je řešen pravidelným úklidem břehů. Sběr je prováděn ručně do pytlů na sběrná místa, pak je svážen nákladním automobilem AVIA. Větší problém je se znečišťováním břehů fekáliemi. Povodí Odry, s.p. opravovalo vybrané jezy na přivaděči Morávka – Žermanice. Při záchranných odlovech byli odloveni velcí úhoři. Hrázný na VD Žermanice je pan Vojtěch Popieluch se kterým MO ČRS spolupracuje. Letos vlivem sucha a sníženého odběru vody z nádrže pro hutní průmysl v Ostravě, který není omezen, došlo k výraznému poklesu hladiny ve VD Žermanice, proto ČRS zakázal rybolov na nádrži. Vodu neměla ani Morávka a přivaděčem teklo velmi malé množství vody do přehrady. Na nádrži Žermanice je MVE i v době sucha v provozu, ale se sníženým výkonem.

5. Letošní období sucha a vliv na ichtyofaunu.

Ing. Gebauer – letošní nedostatek vody měl významný vliv na ichtyofaunu a ekosystém toků a nádrží. Jak negativní vliv (odběr vody pro MVE, zavlažování, zálivky, napouštění bazénů, koupališť, přičemž docházelo k závažnému porušování stanoveného MZP, dále byl zvýšený nárůst vodohospodářských havárií, vyschnutí toků i nádrží, nedostatek kyslíku ve vodě, vysoká teplota vody, otravy, vypouštění odpadních vod – špatný ředící efekt, rybochovná zařízení měla problémy s napájením nádrží, řada ryb v těchto nádržích byla nouzově vylovena, dušení ryb, použití aerátoru, čerpadel, tím spojené vyšší náklady na energie, kdo neměl kvalitní přítok s chladnou vodou měl i nižší přírůstky, při takto vysokých teplotách nepřijímaly ryby potravu, tak i pozitivní vliv (vyšší přežití juvenilních jedinců, vyšší přírůstky, vysoká abundace). V tomto bodě upozornil na to, že hlavním problémem a příčinou vodohospodářských havárií v době extrémního sucha, bylo vypouštění povolených odpadních vod do vod povrchových při průtoku Q355 a nižší, přestože směšovací rovnice je vypočítána na průtok Q330 někdy na Q355, nikoliv na Q364. Z toho plyne, že neměly být tyto vody vypouštěny vůbec nebo jen v minimálním množství. Zastavit vypouštění odpadních vod je nereálné (žádné retenční nebo akumulační nádrže, poklopy, uzávěry na kanalizaci apod.), takže dochází k vypouštění těchto znečištěných vod do toků se sníženým průtokem a zvyšují se chemické zátěže v recipientu s vyšší spotřebou kyslíku (CHSK a BSK5), neboť ředící efekt toku je minimální. Proto bylo zaznamenáno mnoho úhynů ryb a jiných živočichů v důsledku špatné hydrologické situace na všech tocích a finanční náhrada byla těžko vymahatelná, neboť dle legislativy nedošlo k porušení předpisů. Doc. Lojkásek – nízké průtoky neměly negativní vliv na rybí obsádku, spíše naopak. Sanační průtok pod Morávkou umožnil život střevle potoční z důvodu snížení množství vypouštěné chladné vody z Morávky. Také mají pozitivní vliv na populaci raků, kterých je letos dost, ale žijí skrytým životem na tocích Osoblaha, Prudník nad Pavlovicemi, Moravice. Došlo ke snížení produkční plochy chovných přítoků, ale bylo dostatek přirozené potravy (zooplankton, bentos), čímž došlo k vyšší produkci lososovitých ryb. Extrémní sucho a splašky, které vadí lidem, nemusí vadit rybám, neboť splašky nemusí mít negativní vliv na rybí obsádku, ale mohou významně zvyšovat produkci ryb (úživnost) toků v důsledku vnášení anorganických a organických látek do biologického řetězce. Na toku Červík (přítok ÚN Šance) bylo pár chalup, které znečišťovaly odpadními vodami tok, ale potok se s tím bez problému vyrovnal, až do doby než byla postavena ČOV, která je v současnosti významný zdroj znečištění toku a potok se s tím nevyrovnal. Ing. Winkler – vlivem kontaminace toku cizorodými látkami byli velcí pstruzi nepoživatelní. Doc. Lojkásek – v Morávce je vysoký obsah Kadmia a neví se proč. Kocinec – ve Vendryni žijí ve splaškách střevle potoční. Ing. Mayer – u železničního mostu na Ostravici byli u výpustě sulfitových výluhů raci. Také v Petřvaldě na řece Lubině pod vyústěním ČOV je nejvíce ryb. Kocinec – rybochovná zařízení Frýdlant n. O. a Domašov nad Bystřicí měla zvýšenou spotřebu elektrické energie (aerátory, čerpadla). Otoupalík – líhňař MO ČRS Domašov nad Bystřicí produkuje dobře rybí násadu a to pstruha obecného, lipana podhorního, ostroretku a ostatní původní ryby. Doc. Lojkásek – na Kružberku je chov lososovitých ryb na dobré úrovni, rovněž i na Morávce, ale horší na Žermanické přehradě. Vodní nádrž Žermanice je jeden objem vody na suchu, klesá tlak v nádrží. Povodí Odry – Tomáš Marek – dobrý odborník líhňař – zvyšuje se průtok na MVE na Žermanicích, snižuje průtok na líheň – kvůli tomu sníží produkci Pd, ponechá vysokou produkci Pstruha obecného a Lipana podhorního na Morávce. Povodí Odry chce přesunout produkci ryb na Kružberk. Kružberk má lepší jakost vody a stabilnější nátok na líheň. ČRS neodebírá rybu včas a u producentů ryb nastávají problémy a drží rybu na RZ, což má za následek zvyšování nákladů. Tento problém je zaviněn tím, že v řekách nebyla voda pro vysazení těchto ryb. Ing. Gebauer – tento suchý rok na základě ichtyologických průzkumů s AV ČR byl velmi příznivým rokem pro přirozenou produkci ryb, zvláště u pstruha obecného, kde ve sto metrovém úseku toku byla zjištěna oproti předchozím rokům vysoká abundace (početnost). Stabilní průtok bez povodní s tím souvisí i větší přežití plůdku a dostatek přirozené potravy. Ing. Mayer – nebyly srážkově bohaté Anenské vody. Ing. Winkler – sucho pokračuje, předal všem účastníkům grafy, kde je znázorněn průběh průtoku na tocích v hydrologických řadách (Q330, Q355 a Q364). Letos vodní tok Morávka nad přehradou neklesl nikdy na minimum za dobu měření ČHMÚ. Sníh nedoplnil zásoby podzemní vody a povrchovou vodu doslova vycucli odběratelé pro závlahu. Ing. Gebauer – vodočetné latě, cejchy, které určují výšku MZP v toku by měl umísťovat nezávislý státní orgán – ČHMÚ. Výška stanovující MZP a umístění těchto značek provozovatelů je nevěrohodná a nedostatečná. Doc. Lojkásek – Bernartice nad Odrou – rybí přechod – elektrárník vždy dlužemi vyhrazuje RP a tvrdí, že to neudělal on. Prokázání viny je velmi problematické.

6. Zpráva ze zasedání odboru ČV a ŽP při Radě ČRS.

Ing. Vrána – stručně přednesl zprávu ze zasedání odboru ČV a ŽP při Radě ČRS. Na Berounce jako důkazní materiál slouží podvodní kamera. Ing. Straka – kormorán zkonzumoval 200 t ryb a řadu ryb poranil, velké škody způsobuje tento rybožravý pták nejen v tocích, ale i v nádržích. Ing. Vrána sdělil, že existuje evropský rozsudek k výstavbě MVE. Na některých přehradách z důvodu rozsáhlé manipulace s vodou zvláště v době před předpokládaných povodních, kdy se snižuje voda na minimum zásobního prostoru nádrže, právě v době tření ryb se zřizují plovoucí trdliště, které jsou efektivní. Jsou vytipovány profily na tocích určené k výstavbě nádrží. Také se zkoumalo zatížení cizorodých látek v Labi. Na spodním úsek Berounky je sepsáno společné prohlášení obcí, které si nepřejí lodní dopravu. Problematika invazních živočichů byla řešena a to nejen u měkkýšů, ale hlavně u ryb rodu Hlaváč, který už je na řece dolní Moravě, Dyji a Labi, ale vzhledem k tomu, že na Odře jsou neprůchodné jezy, není jeho výskyt potvrzen ani znám, je to jen otázka času, kdy se dostane i do tohoto povodí. Tento druh je velmi agresivní a vytlačuje původní druhy ryb.

7. Problematika rybožravých predátorů.

Předseda pan Kocinec sdělil odboru průběh odborného semináře, který pořádal Český nadační fond pro vydru na téma: „Rybožraví predátoři“, který se konal 22. 9. 2015 na Krajském úřadu Olomouckého kraje v Olomouci. Seminář byl bez úrovně, řada avizovaných příspěvků nebyla odprezentována a nebyli přítomni zástupci z resortu ministerstva. Vydry s čipy se nevysazují tvrdí ochránci, její rozšíření je způsobeno přirozenou migraci mladých vyder i přes pohoří. Ing. Gebauer – je znám případ, že v zimě byla pozorována vydra, která překonala pohoří Jeseníků konkrétně Medvědí Vrch a Orlík ve výšce 1.200 m.n.m. Doc. Lojkásek – na Morávce byla vysazena pouze jedna vydra pocházející z Lomné, která byla nalezena jako zraněné vydří mládě a převezena do záchranné stanice živočichů v Bartošovicích a následně vypuštěna. V současné době se populace vyder ustálila, neboť jsou plně obsazena teritoria.

8. Problematika úprav toků z hlediska ochrany přírody a rybářství.

Doc. Lojkásek – meandry Odry jsou geomorfologický velmi cenné, ale ne z hlediska ichtyologického, neboť úkryty ryb a potravní základna je velmi nízká (jílovité-písčité dno). AOPK ČR vytipovávají původní funkce toku (geologie, fluviální toky apod.). Problematika zprůchodňování toku rybími přechody i nadále trvá a podotkl, že v současné době probíhá kolaudace RP Lhotka na řece Odře, který je kvalitně navržen a vybudován. Ing. Mayer – betonová lobby byla v minulosti přikázána státem, kterou se musel řídit správce toku (vládní politika). Ing. Vrána – je navržen pokus o vytvoření univerzální mapy popisující vztahy mezi rybami a okolím v pstruhovém revíru a existuje sdružení: Zachraňme lipana a pstruha potočního. Doc. Lojkásek – je vhodné vytipovat bezzásahové lokality na více tocích (bez zásahu člověka), obdobně jak to funguje na Černé Ostravici. Ing. Gebauer – ne vždy má požadovaný efekt vysazování ryb z umělého chovu rozdílných genotypů a fenotypů. Při vysazování nepůvodních ryb chybí synchronizace výtěru a přirozené reflexy. Ing. Gebauer – zaznamenal výrazný úbytek žádostí na stavební úpravy toků, vzhledem k tomu, že nebyly rozsáhlé povodně. Správce toku zasílá žádosti z velké částí týkajících se pouze na údržbě a opravě toků a vodních děl, zvláště odtěžování nánosů, které jsou v mnohých případech nesmyslná.

9. Náměty pro činnost odboru a diskuse k projednávaným problémům.

Doc. Lojkásek – Moravice na Kružberku – Jánské Koupele bývala největším trdlištěm lososů. Na základě ichtyologických výzkumů byla zaznamenána vysoká populační hustota ostroretky stěhovavé a nárůst ouklejky pruhované a to na řece Olši od Třince – Zobawa až pod Dětmarovice. Na řece Odře od Zábřehu až po ústí Luhy. Letos na řece Opavě v Krnově. Parma, ouklejka pruhovaná byla zjištěna v LB přítoku Polančice v Odře, ale i v Husím potoce a Bílovce. Doc. Lojkásek – výskyt Sumečka amerického v Bohumíně u střelnice sdružení Racek Skřečoň, na jejich rybníčcích, vyrábí se tam diabolky. V centrální části Odry není sumeček americký zaznamenán. Ing. Drobek předseda MO ČRS Bohumín bude dotázán, zda se tam vyskytuje. Ing. Gebauer – sumeček americký byl před několika lety objeven ve slepých ramenech Slaňáky – Odra 5A ve Studénce a také na propadlině Liberďok – Orlovská Stružka 1A v Orlové – Lazy. Doc. Lojkásek – ve vodárenské nádrži Šance se přirozeně rozmnožuje sumec velký k potlačení plevelných ryb a také i v řece Odře je významný dravec k tlumení karase stříbřitého. Produkční rybáři ročně vypustí do Poodří 40 t karasů stříbřitých. Ing. Gebauer – vznesl dotaz, zda byl při výzkumech ještě objeven karas obecný. Doc. Lojkásek – karas obecný v oblasti Moravskoslezského kraje pravděpodobně neexistuje. Poznávací znaky: karas obecný – na hřbetní ploutvi je cca 30 drobných, avšak stejných zoubků, světlá výstelka dutiny břišní, karas stříbřitý – počet zoubků je poloviční o různé velikosti, černá výstelka dutiny břišní. Mihule ukrajinská vymizela v Račince, ale objevila se v Losince, kde je populace silnější. Ing. Mayer – dotaz ohledně vysazování stulíků a leknínů, které jsou hojné ve slepých ramenech Odry. Ing. Gebauer – ne vždy má lidský zásah negativní vliv na živočichy, poukázal na případ, kdy ochrana přírody zakázala těžbu písku na řece Moravě (Tovačov), kdy se neustále těžbou písku obnovovaly a udržovaly pískovité břehy vhodné pro hnízdění břehulí až úplný zákaz těžby způsobil zánik hnízdišť břehulí vlivem zaplevelení pískových břehů. Ing. Vrána – výstavba nádrží nemá požadovaný efekt. Ministerstvo Zemědělství plánuje uvolnit dotace a podpořit výstavbu malých vodních nádrží k řešení současného sucha. Ing. Gebauer – souhlasí s tímto tvrzením a spíše má být podpořena retenční schopnost krajiny a to budování mokřadů, remízků, travních ploch, keřových a stromových porostů, políček, biopásů a další protierozní úpravy v krajině. Také i změna osevního postupu ( kukuřice) a monokultur plodin.

10. Závěr jednání.

Předseda odboru pan Kocinec poděkoval přítomným za účast a předložené náměty. Upozornil, že příští zasedání odboru se uskuteční příští rok a bude rovněž výjezdní. Odbor ČV a ŽP se bude zabývat návrhy, které zazněly při diskuzi a v průběhu příštího roku budou postupně plněny a zahrnuty do plánu práce pro rok 2016.

 


 

© 2009–2019 Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko, © 2009–2014 MARF reklamní agentura, grafické studio, tvorba webových stránek a webdesign