CZCZCZ-->
Český rybářský svaz Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko
úvodaktuality z VÚSpozvánkydiskuzefotogaleriepřihlásit
Orgány
územního svazu
Legislativa a ost. dokumentyCeníkRybářské
revíry
Informace z odborů a komisí při ÚSPřehledy o úlovcích a zarybněníBPVRPKontakty
Co je nového Aktuální číslo Zpravodaje ** KVĚTEN 2019 ** naleznete na stránce Aktuality z VÚS
Poznejte nové ubytování v Roudně Moravskoslezský kraj podporuje investici ČRS.více informací … Olomoucký kraj podporuje dotací
obnovu obsádky revíru
po ekologických haváriích
 
Rybářské revíry

revíry mimopstruhové rybářské revíry pstruhové výpis jednotlivých revírů fotogalerie

 

jednání odboru ČV a ŽP 2016

Informace z VÚS, konference a odborů / Odbor čistoty vody / Informace z jednání

Zápis z jednání odboru čistoty vod a životního prostředí při ČRS ÚS Ostrava dne 9. – 10. 09. 2016 konaného ve Sporthotelu Maják Soběšovice u Žermanické přehrady

_____________­________________________­________________________­______________

Přítomni: dle prezenční listiny

Omluveni: Jan Ihnát, Mgr. Miroslav Kubín, Ing. Michal Brodský, Ing. Martin Mayer, Mgr. Ondřej Dočkal, RNDr. Jiří Křesina, Mgr. Petr Birklen, Ing. Alfréd Medelský, Ing. Přemysl Jaroň, Miloš Martínek

Přizváni: Miloš Martínek – předseda ČRS ÚS Ostrava, Ing. Přemysl Jaroň – jednatel ČRS ÚS Ostrava, Petr Kubala – čistotář MO ČRS Ostrava, Jiří Nohel – čistotář MO ČRS Lučina

Zahájení:

Zasedání zahájil předseda odboru ČV a ŽP pan Kocinec, který přítomné seznámil stručně s programem jednání všechny přítomné. Mimo jiné přivítal čistotáře Jiřího Nohela za ČRS MO Lučina a Petra Kubalu čistotáře MO ČRS Ostrava. Předseda zmínil záměr o plánovaném projektu na téma: „Vliv technických úprav na rybí společenstva malých vodních toků“, kde garantem projektu je Mgr. Kubín, který měl přednést svůj záměr odboru ČV a ŽP. Z časových důvodů se omluvil s tím, že výsledky budou prezentovány v dalším zasedání odboru ČV a ŽP. Také upozornil, že ČRS se podílí finančně na tomto projektu.

1. Nové návrhy členů odboru ČV a ŽP ÚS ČRS Ostrava.

Ing. Gebauer zrekapituloval organizační strukturu uspořádání odboru ČV a ŽP, který v současné době pracoval v počtu 9 členů se 4 odbornými konzultanty. Spolupráce sekretariátu ÚS ČRS s členy odboru je na vysoké úrovni a problematika ČV a ŽP je odborně řešena ve prospěch prosazování zájmů ČRS v odvětví životního prostředí a čistoty vod. V průběhu roku požádal Ing. Brodský, Mgr. Dočkal a Mgr. Birklen o uvolnění z funkce z časových důvodů a pan Ing. Medelský ze zdravotního důvodu. Na základě této skutečnosti byl navržen nový člen odboru pan Petr Kubala čistotář za MO ČRS Ostrava, který se v krátkosti představil odboru. Ing. Gebauer vyzval členy odboru, aby navrhli nové kandidáty do příštího zasedání.

2. Informace o činnosti odboru za leden až srpen 2016.

Ing. Gebauer stručně přednesl přehled činnosti odboru ČV a ŽP za letošní rok a podotkl, že zpráva o činnosti odboru ČV a ŽP za rok 2016 bude zpracována do konce března roku 2017. Při dalším zasedání odboru bude všem členům odboru předána a prezentována. Zpráva o činnosti za rok 2015 byla všem přítomným rozdána. Program jednání plně vystihuje problematiku ČV a ŽP, která je řešena v jednotlivých bodech. K projektu řešitele pana Mgr. Kubína je akce: „Vliv technických úprav na rybí společenstva malých vodních toků“ rozdělena na dvě části a to: „Vliv technických úprav na mortalitu, zranění a rozptyl ryb“ a „Restaurování vodních toků po technických úpravách“. Tento záměr je plánován na podzim roku 2016.

3. Zpráva ze zasedání odboru ČV a ŽP při Radě ČRS.

Ing. Vrána stručně přednesl zprávu ze zasedání odboru ČV a ŽP při Radě ČRS, které shrnul do jednotlivých bodů. Úpravy toků. Podniky Povodí platí náhrady škod do výše cca. 50 – 70 tis. Kč, v případě, že je uživatelem revíru požadována vyšší částka, neplatí nic, najmou si právníka a řeší vše soudní cestou. Soudy se pak táhnou a obvykle vše zmizí do ztracena. Úpravy koryt znamenají pro rybí obsádku méně potravy (zvýšení turbidity, snížení druhové rozmanitosti, nižší přírůstky), vyšší stres (vyšší agresivita ryb, následný boj o nová stanoviště). Právnická osoba dostává vyšší sankce než osoba fyzická. Proto je zpravidla odpovědnost za vzniklou škodu svedena na konkrétní osobu (bagristu, řidiče). V připravovaném experimentu Mgr. Kubína budou do toku instalovány seismometry, bude provedeno individuální značení ryb a budou instalovány stacionární snímací rámy. Renaturace, revitalizace, možnosti propojení starých říčních ramen s toky. V rámci ÚSMP se jedná o problémové tůně Doubka, Ostrá, Všenorské tůně – díky extrémnímu zanesení tůní dochází ke kyslíkovým deficitům (Doubka, Ostrá), nebo k vymrzání (Všenorské tůně). Celkově se tůně projevují nestabilním chemizmem vody a případné propojení s hlavním tokem by bylo velmi vhodné. Za tím účelem nechal ÚSMP vypracovat studii proveditelnosti na spojení tůně Doubka s hlavním tokem a nechal ji zahrnout do Plánů oblasti povodí. Úpadek říčního rybářství přímo souvisel s omezením komunikace mezi hlavními toky a říčními rameny, která představují výtěrový biotop, potravní zdroj, místo pro odrůstání plůdku, stanoviště, úkryty, zimoviště, ochranu v časech povodní a celkově zvyšují diverzitu prostředí. ČRS by měl podporovat revitalizační projekty a migrační zprůchodňování toků. Pokusí se o to mj. v rámci Komise pro plánování v oblasti vod. Určité nebezpečí představují některé plány MZe ČR budování malých vodních nádrží, nebo pobídka pro podniky Povodí na údržbu malých vodních toků – pod ní se mohou skrývat také našim zájmům škodlivé úpravy toků. Mrtvé dřevo ve vodních tocích. Poslední ukázkou instalace mrtvé dřevní hmoty byla revitalizace potoka Kačák (Loděnice) Nenačovicích (Středočeský ÚS). Nicméně, v zahraničí je to běžná záležitost, jak bylo dříve na odboru informováno ve zprávě o revitalizaci ústí řeky Traisen u VD Altenwörth v Rakousku. RP Kisköre, který je největším RP v celém Maďarsku. Je situován na řece Tisa (Tisza) pod hrází přehrady Tisza-tó (známé také jako „jezero Tisza“). RP překonává výškový rozdíl až 10 m, je dlouhý zhruba 1,5 km, skládá se ze samostatného přírodě blízkého RP s pozorovací komorou v horní části, z 27 přepážek a slepého ramene s ostrůvkem ve střední části a z 10 přepážek + lákavého proudu ve spodní části. Slouží především k migraci silnějších plavců a dále jako náhradní biotop, trdliště a zimoviště. V rámci splavňování Vltavy je třeba zmínit práce probíhající níže po toku, především oprava stupně v Hněvkovicích spojená s budováním nové plavební komory (a RP), plně v režii ŘVC. PSP, PSD a DOL: V současné chvíli nejsou žádné nové informace k probíhajícímu procesu EIA, žádná aktivita není znát ani z tisku a dalších zdrojů. Finální rozhodnutí, které bude mít zásadní vliv, padne do konce letošního roku. K budování PSP a DOL neprobíhá žádná masová kampaň, pomineme-li magazín Vodní cesty a plavba, dostupný také on-line, který vydává Plavba a vodní cesty, o.p.s.

4. Problematika rybožravých predátorů.

Ing. Vrána – sdělil, že začíná narůstat populace stálých kormoránů. Bobři v Praze, MZe a MŽP připravují zonaci ČR po stránce výskytu bobra, někde se bude střílet každý bobr, který se ukáže (Třeboňsko), jinde se bude střílet na výjimku (většina republiky) a pak budou místa, kde se nebude střílet vůbec (Litovelské Pomoraví, NP Šumava atd.). Jaro Šubjak učitel z rybářské školy ve Slovanke pri Dunaji má unikátní fotky volavek lovících ryby. Ing. Gebauer – nárůst populace reofilních druhů ryb v povodí Odry byl způsoben jednak plašením a odstřelem zimujících kormoránů, ale také snížení populace zimujících kormoránů v důsledku dvou mírných zim. V mysliveckém výkaznictví byly evidovány 2 odlovené vydry. Doc. Lojkásek – bobr byl zaznamenán pod ÚN Šance, u soutoku Ostravice a Čeladenky, kde jsou pobytové znaky. Uvažuje se o vyjmutí bobra z ohrožených druhů živočichů. Na VN Kružberk bylo pozorováno, jak volavky využívají lovící boleny. Pří útocích bolena oukleje obecné při úniku vyskakují až na štěrkové pláže, kde pravidelně číhají volavky a oukleje loví. Čáp černý jeho početní stavy jsou v podhůří Beskyd dlouhodobě zhruba stejné. V půlce května, kdy dochází k tření mihule potoční, čáp černý s naprostou přesností navštěvuje některá trdliště na vodním náhonu v Ostravici a rozmnožující se jedince loví. Vydra někde páchá ohromné škody, jinde skoro žádné. Je to asi dáno tím, zda je daná rybí populace adaptovaná na přítomnost rybožravých predátorů. Ryby z líhní nepřežijí v důsledku ztráty přirozených reflexů. Do potoků je třeba dávat rybu malou, nejlépe váčkový plůdek, který získá obranné a únikové reflexy i za cenu vyšších ztrát. Ryby z přirozeného výtěru lépe odolávají vydře než uměle vysazené ryby (Moravice).

5. Ohrožené druhy ryb.

Ing. Gebauer – upozornil, že řada druhů ryb si zaslouží zvýšenou ochranu, přestože nejsou zařazeny ve vyhlášce o ohrožených druhů ryb č. 395/1992 Sb. Mezi ně zařadil karase obecného, slunku obecnou, podoustev říční, úhoře říčního, lipana podhorního a pstruha obecného. V souvislosti s karasem obecným se spojil s panem Suchým z Olomouce, který postupně mapuje výskyt karase obecného i slunky obecné na Moravě. Také zmínil, že MO ČRS Olomouc vyčlenila nádrž k odchovu karase obecného a letos na jaře bylo vysazeno 30 ks geneticky ověřených karasů obecných. Je účelné tento pozitivní krok projednat a prosadit i u ostatních MO ČRS pro záchranu karase obecného jako naši původní rybu. Také v novém revíru Ondřejnice 1C pod číslem 471 222, na kterém hospodaří MO ČRS Stará Ves nad Ondřejnicí, bylo vysazeno hejno cca 70 ks karasů obecných. Problémem zůstává genetická čistota karase obecného, kterou lze ověřit pouze genetickou analýzou, která je zdlouhavá a nákladná. V současné době jsou geneticky prověřovány populace karase obecného z lokality Kukačka a Hlubočec v Moravskoslezském kraji. Není vyloučen výskyt hybridů se znaky karase obecného, neboť vzorky ryb pocházejí z lokalit, kde jsou obě populace karasů. Také poukázal na skutečnost, že na olomoucké štěrkovně vytlačuje karas obecný karase stříbřitého, což je pozoruhodná situace. Je také možné, že se začínají v důsledku přítomností samců karase stříbřitého objevovat stabilní populace KO i KS obývající stejnou nádrž. Pakliže se potvrdí tento fakt, je docela možné, že mohou žít sympatricky s karasem obecným. Černá výstelka lehce pigmentovaná byla zaznamenána i u geneticky ověřeného karase obecného. Doc. Lojkásek – zmínil aktualizaci červeného seznamu mihulí a ryb České republiky (Verze 2015), kde jsou tyto druhy zařazeny. Slunka obecná má výhodu, že se nekříží s žádným druhem ryb. Byla sdělena informace, že po frontálních srážkách koncem léta došlo v rybochovném zařízení Povodí Odry pod hrází VN Žermanice k vniknutí úhořů do potrubí přivádějícího vodu a jeho následnému ucpání, což během několika nočních hodin způsobilo úhyn cca 6q pstruha duhového. Migrující úhoři nemají šanci se dostat z nádrže do řeky, tak vyhledávají jakýkoliv odtékající proud vody. Je zřejmé, že elektronická odpuzovací zařízení na vstupech do odběrných potrubí (MVE, rybochovné zařízení) nejsou funkční nebo zcela chybí a rozteč česlí je tak velká, že proniknutí úhořů nezabrání!!! V ČR včetně povodí Odry, probíhá projekt ke sledování úspěšnosti poproudové katadromní migrace úhoře říčního do Baltu (a dále do Atlantiku). Podle aktuálních poznatků byla větší část úhořů po odlovení v nádržích (Petrovy nádrže, Olšák v Dětmarovicích) po označení vypouštěna do vodních toků pod hráze vodních nádrží. Skutečná mortalita úhoře tak podchycená není, neboť značné množství monté je stále vysazováno přímo do nádrži, nikoliv do vodních toků pod ně. Po zachycení signálu proplouvajících označených úhořů Starým Bohumínem, kde je umístěn elektronicky registrační profil, tak dochází ke zkreslení výsledků migrační prostupnosti vodních toků povodí Odry pozitivním směrem, neboť jsou registrováni jedinci, kterým po očipování již v cestě do moře nestála žádná migrační překážka. Ing. Vrána – v poslední době byly zaznamenány úhyny úhořů a snížení jejich životaschopnosti jak u nás, tak v průběhu migrace. Tento stav je způsoben různými faktory, např. anguilikóza, EVEX virus, anoxické zóny, bakteriózy. Virus EVEX způsobuje u úhořů migrujících do moře chudokrevnost. Řada dospělých jedinců tak nedopluje do Sargasového moře a hynou v půlce cesty. Anguilikóza není původní nemocí úhoře říčního. Tento parazit se rozšířil mezi úhoři evropskými ve společných chovech s úhořem japonským. Zatímco agilní úhoř japonský plave po většinu času aktivně ve vodě a nade dnem, úhoř říční má tendenci odpočívat na dně nádrže, kde se tímto parazitem snadno nakazí. Proto se úhořům říčním dávají do odchovných nádrží plovoucí plastové perforované válce, ve kterých nachází úkryt a odpočinek, aniž by se musel zdržovat u dna. Doc. Lojkásek – některé MO ČRS se často málo věnuji záchranným odlovům nebo odlovují pouze vyšší věkové kategorie (nemají vhodné nářadí). Část cílové skupiny ryb v revíru zůstává (vranky, střevle, mihule). Ing. Gebauer – problém s výjimkami dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ne vždy mají investoři a dodavatelé udělenou výjimku, z tohoto důvodu je problém odlovit chráněné ryby, neboť odlovem ryb bez udělené výjimky se vystavují organizace sankcím od ČIŽP. Doc. Lojkásek – při sledování migrace pstruha obecného z VN Morávka do přítoku byla instalována odlovná klec. Kromě jiného bylo zjištěno, že ryby vytahující na trdliště nejsou ve stejném stupni dozrávání gonád. K degradaci vnitrodruhové diverzity ryb bylo poznamenáno, že již nestor umělého rozmnožování lososovitých ryb pan Nieslanik z Jablunkova, již v roce 1932 vozil ryby z Mnichova a používal je k rozmnožování u něj na líhni v Jablunkově. Nežádoucí převážení ryb mezi povodími a úmořími probíhá dnes zcela běžně. Dále byla k problematice rozšíření lipana podhorního vznesena poznámka, že původní rozšíření lipana podhorního ve vodách ČR nebylo tak rozsáhlé jako koncem 20. století, jak si jej mnozí pamatují. Ing. Gebauer – stejné zjištění bylo zaznamenáno na řece Ondřejnici, kde chybí synchronizace výtěrů pstruhů obecných, čímž rapidně klesá oplozenost jiker. Jsou i místa, kde probíhá úspěšný samovýtěr pstruhů bez zásahu člověka. Ing. Vrána – ostroretka v Čechách je na vzestupu. Zúčastnil se semináře o lipanovi, který pořádal SRZ v Žilině. V některých lokalitách byl lipan dříve vysazen a dnes opět zmizí. Lipan se vrací do míst, kde byl dříve, jak to dokumentuje mapa dle Friče. Juvenilní lipan potřebuje k dobrému přežití a růstu mělké okraje toků, ve kterých dochází k rychlému prohřívání vody, tyto však v regulovaných tocích nenachází. Kocinec – ÚS vysazuje odkrmeného úhoře, který má vyšší přežití než úhoří monté. Také se preferuje vysazování úhořů do toků než přehrad. Ne každá MO zarybňuje poctivě a místo do toku je vysazují do přehrad a propadlin. Také zmínil zvýšené stavy mřenky mramorované v řece Olši a naopak klesající tendence je zaznamenána o reofilních druhů ryb (tloušť, parma a ostroretka) mimo úseku v Třineckých železárnách (omezení rybolovu). Olše přímo v Třineckých železárnách představuje specifický úsek, do kterého ústí 5 pstruhových potoků a daří se tam reofilům (parma, tloušť, ostroretka). Díky rybím úkrytům je populace ryb stabilní, přestože jsou tam rybožraví predátoři. Od příštího roku bude tento úsek vyhlášen za chráněnou rybí oblast. Doc. Lojkásek – početnost populací ostroretky stěhovavé se za aktuálního stavu těžko odhaduje, nevíme, co je samovýtěr a co se uměle vysadilo (dovezené ryby). Na základě aktuálních průzkumů během mapování pro Povodí Odry se ukázalo, že početní stavy lipana ve více vodních tocích rostou. I v tomto případě lze jen těžko odhadovat, zda je to i v důsledku vlastního výtěru, nebo jen vysazováním ryb. Jako nejbohatší řeka na ostroretku se ukazuje Lubina (Košatka, Příbor). V souvislosti s výskytem a početností parmy obecné bylo zmíněno, že početnost jejich populací rovněž rostou. Např. pod Svinovskými mosty v řece Odře, kde byly ryby zhruba před 10 lety téměř zdecimovány, jsou aktuálně parmy o délce cca 60 cm a jejich věkové i délkové složení se blíží přirozenému stavu. Ing. Gebauer – existují spolky např. „Spolek zachraňme lipana a pstruha obecného“ vedeného předsedou panem Knapem z Bernartic, kteří vlastními silami zlepšují prostředí pro pstruha obecného v Krkonoších a to budování kamenných splávků (ukládání kamenů bez betonu), čímž podpoří přirozenou produkci ryb bez umělého vysazování ryb. Tímto se zajistí životaschopné populace ryb odolávající vlivům rybožravých predátorů. Tento spolek se zabývá záchranou i karase obecného. Na řece Moravici nad VN Harta byl dlouhodobě uměle vysazován dvouletý lipan podhorní, který se adaptoval na dané podmínky a v současné době žije silná populace těchto ryb s přirozenou produkci bez dalšího umělého vysazování. Také poukázal, že vysazování ryb z umělého chovu rozdílných genotypů a fenotypů je problematické, ale v současné době běžně prováděno. Při vysazování geneticky nepůvodních ryb chybí synchronizace výtěru a přirozené reflexy. Jak dokumentuje případ s lipanem z Moravice je umělé vysazování ryb jedinou možností reintrodukce. Ing. Vrána – je důležitější udržet dobrý morfologicko-ekologický stav řeky, umožnit rybám přirozený výtěr, odrůstání, ne nasazovat spousty ryb z líhní. Doc. Lojkásek – populace střevlí se v některých lokalitách natolik zvýšila, že prakticky už mezi ohrožené druhy ryb nepatří. Jde prostorově i početně nahoru. Totéž platí u ouklejky pruhované.

6. Problematika odběru vod a provoz MVE.

Ing. Vrána – stručně přednesl princip šetrných MVE. Albrechtův šroub jedná se o dvojitou šroubovici. Vnější šroubovice je napevno navařená na válcový rám, takže zde nevzniká žádná mezera, v které by se mohla ryba skřípnout. Vnější šroubovice je uváděna do pohybu vodou z nadjezí, kterou postupně převádí do podjezí, přičemž roztáčí celé těleso turbíny. Přitom umožňuje poproudovou migraci ryb. Naopak vnitřní šroubovice má opačné vinutí a ryby, které jsou připraveny k protiproudové migraci, transportuje proti proudu do nadjezí. Množství transportovaných ryb je překvapivě vysoké. Ryby jsou v době protiproudové migrace přirozeně lákány proudem vody vytékajícím z turbíny do podjezí, jedou prozkoumat vnitřek turbíny, náběžná hrana šneku jim uzavře únikovou cestu a následně jsou odtransportovány do nadjezí. Uložení turbíny je v nadjezí (pevné) a ve spodní části (dolní třetina) pomocí dvou pásů, které obepínají plášť turbíny. Tento způsob instalace snižuje vibrace, hluk a riziko opotřebení dolního uložení turbíny na minimum. V současné chvíli je tento systém instalován pokusně v rámci MVE Jeßnitz (P tok) a MVE Retznei na řece Sulm (MP tok) v Rakousku. Osvědčily se, na MVE Retznei prošlo za rok kolem 5000 ks, mezi nimi i ryby přes 70 cm. Často migrovala parma, štika, sumec. Povrchová úprava tělesa turbíny není klíčová, řeky v Rakousku jsou převážně alkalické, spíše se na nich usazují minerální látky. Tento typ turbíny bude nově instalován v letošním roce také v ČR, Povodí Moravy, s. p., plánuje instalaci dvou Albrechtových turbín za sebou na dolní Dyji z prostředků příhraniční spolupráce. Bude zde sledována poproudová a protiproudová migrace ryb a kumulativní průchodnost na základě masivního značení ryb (provede VÚV TGM). Ing. Winkler – ČHMÚ Ostrava byl požádán ČIŽP OI Olomouc o změření průtoků na 10 vytipovaných MVE. Většina provozovatelů MVE nesplňovala povolené parametry vodoprávním úřadem a v současné době probíhá správní řízení k udělení pokuty. Jedno měření vyjde zhruba cca 4.000 Kč a je průkazným materiálem ve správním řízení. Všechny kontrolované MVE na revíru Morava 24 nesplnily deklarované parametry. Ocenil vstřícnost provozovatele MVE Rejhotice na řece Desné, který sjednává nápravu a nastavuje odběr MVE podle měření ČHMÚ. Bohužel ČIŽP OI Ostrava nevyužívá těchto prostředků a zřídka dojde k prokázání porušení stanoveného MZP bez autorizovaného měření ČHMÚ. Ing. Gebauer – řada MVE má neodborně nainstalované vodočetné latě a cejchy, které jsou neověřené autorizovanou osobou, čímž významně zkreslují odběry vody včetně zachování MZP. Je plánována derivační MVE v Bukovci na řece Olši, která bude z hlediska dodržování MZP velmi komplikovaná a provoz MVE bude prováděn špičkováním z nádrže o ploše cca 0,8 ha, která je dotována náhonem bez automatické regulace. ČRS zaujal nesouhlasný postoj k uvedenému záměru. Mgr. Koutný – z hlediska zásahu do VKP je problematický zejména provoz derivačních MVE, které ochuzují tok o vodu na dlouhých úsecích. Příkladem extrémního ovlivnění ekologicko-stabilizační funkce toku je např. manipulace na jezu v Bystrovanech, kde není stanoven MZP na Bystřici a cca 4 km úsek Bystřice od jezu v Bystrovanech po soutok s Moravou je negativně ovlivněn nedostatkem vody a ztrátou dynamiky průtoků. Konečným důsledkem je změna druhového složení ichtyocenózy směrem k druhům s širokou ekologickou valencí a ovlivnění velikostní i věkové struktury populací přítomných druhů. Tento stav na Bystřici se dlouhodobě nedaří změnit i přes negativní důsledky, které tato situace má pro ekosystém vodního toku. Kubala – provozovatel MVE Zábřeh na řece Odře i na tak významném toku jako je Odra soustavně porušuje stanovený MZP, přestože mu byly uloženy sankce a sjednání nápravy. V současné době i nadále provozovatel MVE porušuje zákon o dodržování MZP a přistupuje k tomuto problému arogantně a vulgárně. Ing. Vrána – ČR se zavázala EU k zvýšení podílu z obnovitelných zdrojů energie nad rámec, který původně EU požadovala. Nyní se logicky střetává s legislativou ochrany přírody a životního prostředí. Je zřejmý významný lobbing provozovatelů MVE ve vládě. Doc. Lojkásek – údržba rybích přechodů není prováděna, čímž se snižuje migrační průchodnost. Vlastník RP je povinen dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách udržovat vodní dílo v provozuschopném stavu, což se bohužel neprovádí. Mgr. Koutný – upozornil na nově vybudovaný rybí přechod na tážalském jezu na Moravě pod Olomoucí. Jedná se o PB by-pass, který musel být po dokončení upraven, aby byly dodrženy projektované parametry. V současnosti je alespoň selektivně funkční. Funkce RP je závislá na provádění údržby, dochází k částečnému zacpávání horních přepážek splávím.

7. Problematika úprav toků z hlediska ochrany přírody a rybářství.

Doc. Lojkásek – k problematice VN Nové Heřmínovy bylo sděleno, že stavba hráze a záplavové území nádrže bude v biologicky cenném úseku řeky Opavy. Nová nádrž bude pravděpodobně mírně oteplovat vodu pod hrází. Do 100 leté vody nebudou transformovat průtok, až vyšší voda se bude zadržovat. Bude realizováno obtokové koryto, které se jeví šířkou i množstvím protékající vody poddimenzované a má délku přes 5 km. K jeho rozměrům se však dospělo při Semináři na MŽP ČR v roce 2012. Bylo třeba zvážit, pro koho se buduje migrační cesta, když pod nádrží je lipanové pásmo (pstruh, lipan, vranka, střevle, mihule, rak). Štěrk kumulovaný na konci vzdutí vody nádrže bude převážen pod hráz. Existuje riziko, že se bude zanášet vstup do RP a tím se sníží vábící efekt lákavého proudu. Z nádrže se mohou to vodního toku Opavy dostávat nežádoucí druhy ryb (okoun, štika, candát, jelec, sumec apod.). Opatření na horní Opavě včetně VN Nové Heřmínovy se z biologického hlediska jeví jako problematické. Ing. Vrána – obtok byl vybudován i na ÚN Hríčov na Slovensku, má délku 8 km, s průtokem 1 m3/s. Při vyústění do horní vody jsou šoupátka, která regulují množství vody natékající do obtoku, ale zároveň vytváří nepřekonatelný hladinový skok (migrační překážka), takže tento obtok slouží jako náhradní biotop, ale nikoliv jako rybí přechod. Ing. Gebauer – v řece pod vodní nádrží Morávka došlo k efektu hladové vody, kde v toku chybí štěrky a dochází k zahlubování, hloubkové erozí koryta až na skalní podloží (kanóny). Přirozená skladba a produkce je velmi nízká a chudá. Dále sdělil, že řada správců toků neprovádí rušení příčných vodních děl (jezy, stupně), které plní pouze stabilizační funkci a většinou se nákladně zprůchodňují budováním rybích přechodů, které jsou ve většině případu nefunkční a finančně nákladné. Doc. Lojkásek – na toku Prudník (Osoblaha) jsou všechna vodní díla odstraněna. Problém nastává v případě povoleného nakládání s vodami, kde je plánováno zprůchodnění migrační překážky. Ing. Gebauer – neprovádí se vůbec rekonstrukce toků tj. zlepšování přírodních podmínek rybám (Švédsko, Krkonoše). Tyto drobné úpravy jsou dynamické bez těžkých stavebních úprav a s vysokou hodnotou prostředí bez složité legislativy. Ideální je budování splávků do výšky 30 cm s vývařištěm (umělá tůň) a úkrytovou kapacitou (dřevěný rošt). Doc. Lojkásek – protipovodňová ochrana má téměř vždy prioritu před revitalizací toků. Zlepšování podmínek pro ryby naráží na složitou legislativu a majetkoprávní vztahy. Mgr. Koutný – upozornil na některá revitalizační opatření, která se v současné době připravují ve spolupráci AOPK ČR a Povodí Moravy. Jedná se o 1) opatření na Bystřici v Bystrovanech, tento úsek je zařazen v Plánech dílčích povodí a nabízí se možnost získání 100 procentní dotace z OPŽP v případě, že bude zvoleno přírodní řešení (odstranění bočního opevnění, přeměna jezů na balvanité skluzy, příp. úplné odstranění stupňů apod.). Akce by navazovala na zrušení jezu u Selika. ČRS v minulosti nesouhlasil s přeměnou jezů na skluzy, neboť by došlo ke zrušení vývarů, které ryby vyhledávají. Způsob řešení bude dále předmětem jednání. Mgr. Koutný se domnívá, že lze najít shodu, protože obnova přirozených dnových struktur koryta s sebou přináší i obnovu přirozených úkrytů v korytě toku. 2) V PDP je dále uveden a aktuálně se připravuje záměr revitalizace spojené Bečvy u Hranic pod plánovaným VD Skalička. Na Bečvě jsou připravovány i další akce z PDP, jako např. revitalizace soutoku Moravy a Bečvy. U jezu Troubky i nadále není vyřešena funkčnost RP, přestože se o tom mluví několik desítek let.

8. Náměty pro činnost odboru a diskuse k projednávaným problémům.

Kocinec – vznesl dotaz, zda existuje zákon či prováděcí vyhláška, za jakou dobu se musí udělat nový záchranný odlov v případě, že se přeruší stavba. Doc. Lojkásek – jestliže se po zahájení prací stavba ve vodním prostředí přeruší na déle než 30 dní, musí se provést další záchranný odlov dle metodického pokynu. Ing. Gebauer – tato podmínka bývá zahrnuta ve vyjádření ČRS. Také upozornil, že amur bílý požírající vodní rostliny je schopen změnit a ovlivnit populaci fytofilních druhů ryb tj. vytírající se na rostliny. Kocinec – je připravován velký projekt na odstranění starých ekologických zátěží v průmyslovém areálu Třineckých železáren. Informoval o navázání úzké spolupráce (dohody) mezi ČRS a Povodím Odry, s.p., kde generálním ředitelem je Ing. Pagáč, který se zúčastnil územní konference ČRS v Ostravě a jsou vzájemně řešeny problémy nejen z oblastí ČV a ŽP. Ing. Vrána – na Radotínském potoce, v části, která protéká přes cementárnu Radotín (areálem továrny) je výkon rybářského práva rovněž problematický. Dochází ke konfliktům s ostrahou objektu. Vedení si zde údajně vysazuje vlastní násadu a běžně zde pytlačí pracovníci z továrny. Na trhu se objevila netoxická „betonová“ olůvka od firmy UFO, která neobsahují olovo. EU zvažuje zákaz používání olova při rybaření.

9. Závěr jednání.

Předseda odboru pan Kocinec poděkoval přítomným za účast a předložené náměty. Upozornil, že příští zasedání odboru se uskuteční příští rok a bude rovněž výjezdní. Odbor ČV a ŽP se bude zabývat návrhy, které zazněly při diskuzi a v průběhu příštího roku budou postupně plněny a zahrnuty do plánu práce pro rok 2017.

Zapsal: Ing. Daniel Gebauer Schválil: Libor Kocinec

 


 

© 2009–2019 Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko, © 2009–2014 MARF reklamní agentura, grafické studio, tvorba webových stránek a webdesign