CZCZCZ-->
Český rybářský svaz Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko
úvodaktuality z VÚSpozvánkydiskuzefotogaleriepřihlásit
Orgány
územního svazu
Legislativa a ost. dokumentyCeníkRybářské
revíry
Informace z odborů a komisí při ÚSPřehledy o úlovcích a zarybněníBPVRPKontakty
Co je nového Aktuální číslo Zpravodaje ** ČERVENEC 2019 ** naleznete na stránce Aktuality z VÚS
Poznejte nové ubytování v Roudně Moravskoslezský kraj finančně podpořil rybářskou mládež.více informací … Moravskoslezský kraj podporuje investici ČRS.více informací … Olomoucký kraj podporuje dotací
obnovu obsádky revíru
po ekologických haváriích
 
Rybářské revíry

revíry mimopstruhové rybářské revíry pstruhové výpis jednotlivých revírů fotogalerie

 

RSSJak rád jsem chodil na Slezskou Hartu.

Přehrada Slezská Harta byla malý zázrak. Konečně bylo kam chodit na ryby. Konečně velká voda. Dva rybníky, sice krásný Bukový, alias Balaton, tehdy s docela slušnou rybí osádkou a městský rybník, kde snad byly ryby zvyklé na vše, hluk dopravy, diskotéky v hospodě , řvoucí děti. Později přibyly ještě dva pěkné, ale hladové rybníky Oborná jedna a dvojka, kterým se říká Rusáci, jako vzpomínka na dobu, kdy rybníky spadaly do vojenského prostoru.
A najednou Harta. Všechny překvapilo, že místo plánovaných pěti let, voda naplnila přehradu během jedné velké povodně v roce 1997. Nestačily se odstranit pařezy stromů a tak míst, kde se netrhá je poskrovnu. Prvotní zarybnění bylo excelentní. Tahali jsme štiky, kapry, cejny padesát, líny kolem čtyřiceti o ploticích a jiné žouželi nemluvě. Rybářů nebylo tolik, někteří zůstali věrní okolním rybníkům. Vjíždět se dalo kdekoliv. Ale vše se mění. Kupodivu ne k lepšímu. Za poslední tři roky rybí posádka neuvěřitelně klesla. Zmizeli líni, cejn čtyřicet je zázrak, kapři se chytají z obtížemi, candáti nedorostou šedesáti centimetrům. Sem tam se uloví štika. Když má metr, píší o tom všechny noviny. Vjezd blíže k lovným místům je jen za poplatek a pokud jej nemáte, zaplatíte pokutu, policie je čilá. Ale můžete vjet. Přesto jsou problémy, když některým změkne mozek. Léta jsme k místu, kterému se říká Na hradě, sjížděli po polní cestě, kterou filmaři Johanky z Arku vystlali hrubou vrstvou makadamu, až k ochrannému pásu smrkového porostu. V loňském roce nový nájemce louky vjezd zatarasil balíky starého sena a větvemi z polomu. Dokonce rypadlem vyryl hluboké brázdy, aniž by měl stavební povolení na terénní úpravy. Naposledy se nájemce pokoušel makadam rozrýt bránami. Několikrát na rybáře zavolal policii. Rybáři pochopitelně vjížděli a pravděpodobně budou vjíždět jinudy. Tento spor se může vyhrotit . Pozemkový fond, policie, obec, všichni jsou nečinní, jakoby o tom, co vyvádí nájemce, ani nevěděli. Jedním z dalších problémů je obrovský tlak rekreantů. Ne rybářů, ale rekreantů. Kdo by si nedopřál nejlevnější dovolenou v naší zemi. Vždyť stačí zaplatit šedesát korun za vjezd na jeden prázdninový měsíc a přijet k vodě. To nejsou přístřešky, to jsou hangáry. Večer hrkotá centrála, televize není vyjímkou. Ohně vesele plápolají, kytary jedou Kabáty a vyřvávačky, aby všichni věděli. V jedenáct, ne dopoledne, ale v noci si rekreant nasadí čelovku, nahodí motorovou pilu a jde si pokácet strom. Co kdyby došlo dřevo. Ve dvanáct zahání pět dětí spát, za řevu, že se jim nechce. Candáti se dávno vylekali a zbývá jen zabalit pruty a jet domů. Co zůstává po jejich odjezdu je černý sen. Odpadky, polámané keře, neuklizené ohniště a hlavně smrkové ochranné pásmo je tak pos…, že vkročit je stoprocentní jistota šlápnutí do hov… Rekreant neví, že existuje lopatka a že je dobré exkrementy zakopat. Rekreant neplatí za stan, auto, příspěvek obci, jen těch šedesát korun za vjezd. Neuklidit, nechat vše tak, jak upadlo od ruky. O tom se nikomu ani nesnilo. A ryby? Už to není, co to bývalo. Jistě i tlak rybářů je větší, o to víc, že se může lovit dvacet čtyři hodin. Ryba nemá ani chvilku oddechu. Může se i vyvážet krmení, nástrahy. Změnily se i metody lovu. Možná i proto je ryb míň, statistikám to však neodpovídá. Ale názor rybářů je jiný. Povídá se mezi nimi, že před pěti lety byly do Harty vysazeni sumci. Bude to České Ebro! Čtyři a půl tisíce sumců po dobu pěti let. Těch dvacet dva a půl tisíce sumců již dorostlo a sumec chce žrát. Pro velkého sumce není kapr čtyřicet žádná nepřekonatelná překážka. Podle rybářů požírají líny, kapry, candáty, velké cejny . Pokud je to pravda, pak ten, kdo to nařídil , by měl být zbaven svéprávnosti. Voda, která se nedá vypustit je odsouzená k definitivnímu vyžrání. Zkušeností je dost a dost.
Rybáři hartusí, že jsou na Hartě týden a chytí jednoho malého kapříka. A jak je to se zarybněním? Proč výbor rybářského svazu nezveřejní stanovené kvóty zarybnění, dané ministerstvem zemědělství, proč tutlá zarybňovací plán, proč nezveřejní, kdy se bude zarybňovat a kolik metráků ryb se vypustí do Harty a vůbec všude. Nejsou zveřejněny na webových stránkách svazu ani sumáře úlovků za rok 2016,2017. Bojí se veřejné kontroly? Přestaly by i řeči o rozkrádání násadových ryb. A ty mezi rybáři kolují. Koluje, že se z rybářského svazu stal rodinný podnik. Hlava plánuje, manželka má k dispozici sádky, syn rozváží násadovou rybu a kamarádi mají soukromé rybníky. Co je na tom pravdy nevím a nehodlám pátrat, ať pátrají jiní. Ale chci, aby na Hartě bylo zase tolik ryb, jako před třemi – čtyřmi lety. Nechci jezdit k Olomouci, třeba na Poděbrady, kde v době, kdy jsem na Hartě neulovil ani šupinu, na Poděbradech jsem za jeden večer ulovil cejna padesát dva, lína čtyřicet jedna, kapra čtyřicet devět.
Harta se stala jedním z podřadných revírů. Sumář úlovků Harta
2013 2017 Kapr 17135 10610 rozdíl  – 6525 61,9% stavu 2013 Candát 2019 1107 rozdíl  – 912 54,8% stavu 2013 Štika 997 793 rozdíl  – 204 79,5% stavu 2013 Sumec 188 60 rozdíl  – 128 31,9% stavu 2013


Nový příspěvek

Nové příspěvky mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé.


Harta
odpovědět harta 31. 12. 2018 21:19

Chlape máš pravdu ,už to stojí za h…o

 

© 2009–2019 Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko, © 2009–2014 MARF reklamní agentura, grafické studio, tvorba webových stránek a webdesign