CZCZCZ-->
Český rybářský svaz Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko
úvodaktuality z VÚSpozvánkydiskuzefotogaleriepřihlásit
Orgány
územního svazu
Legislativa a ost. dokumentyCeníkRybářské
revíry
Informace z odborů a komisí při ÚSPřehledy o úlovcích a zarybněníBPVRPKontakty
Co je nového Aktuální číslo Zpravodaje ** ČERVENEC 2019 ** naleznete na stránce Aktuality z VÚS
Poznejte nové ubytování v Roudně Moravskoslezský kraj finančně podpořil rybářskou mládež.více informací … Moravskoslezský kraj podporuje investici ČRS.více informací … Olomoucký kraj podporuje dotací
obnovu obsádky revíru
po ekologických haváriích
 
Rybářské revíry

revíry mimopstruhové rybářské revíry pstruhové výpis jednotlivých revírů fotogalerie

 

Zápis z jednání odboru čistoty vod a životního prostředí při ČRS ÚS Ostrava dne 2. - 4. 11. 2018 konané v rybářské chatě Roudno u Slezské Harty (loděnice)

Aktuální informace


Zápis z jednání odboru čistoty vod a životního prostředí při ČRS ÚS Ostrava dne 2. – 4. 11. 2018 konané v rybářské chatě Roudno u Slezské Harty (loděnice)

_____________­________________________­________________________­_____ Přítomni: dle prezenční listiny

Omluveni: Jan Ihnát, Ing. Michal Brodský, Petr Kubala, Ing. Petr Chalupa, Ing. Pavel Kocián, Ing. Přemysl Jaroň, Ing. Ivo Winkler

Přizváni: Ing. Pavel Kocián – předseda ČRS ÚS Ostrava, Ing. Přemysl Jaroň – jednatel ČRS ÚS Ostrava, Miloš Martínek – předseda odboru ČV a ŽP Rady ČRS Praha, Roman Složil – profesionální rybářská stráž a hospodář VN Slezská Harta

Zahájení:

Zasedání zahájil předseda odboru ČV a ŽP pan Bc. Kocinec, který přítomné seznámil stručně s programem jednání všechny přítomné. Program jednání plně vystihuje problematiku ČV a ŽP, která je řešena v jednotlivých bodech. Mimo jiné přivítal hosta pana Romana Složila. Mezi hlavními body programu budou příspěvky pana Mgr. Kubína k projektu: „Vliv technických úprav na rybí společenstva malých vodních toků a restaurování vodních toků po technických úpravách“. Také upozornil, že ČRS se podílel finančně na tomto projektu.

1. Nové návrhy členů odboru ČV a ŽP ÚS ČRS Ostrava.

Ing. Gebauer zrekapituloval organizační strukturu uspořádání odboru ČV a ŽP, který v současné době pracuje v počtu 10 členů se 2 odbornými konzultanty. Spolupráce sekretariátu ÚS ČRS s členy odboru je na vysoké úrovni a problematika ČV a ŽP je odborně řešena ve prospěch prosazování zájmů ČRS v odvětví životního prostředí a čistoty vod. V průběhu roku požádal člen Ing. Brodský o uvolnění z funkce z časových důvodů. Ing. Gebauer vyzval členy odboru, aby navrhli nového kandidáta do příštího zasedání.

2. Informace o činnosti odboru za leden až říjen 2018.

Ing. Gebauer stručně přednesl přehled činnosti odboru ČV a ŽP za letošní rok a podotkl, že zpráva o činnosti odboru ČV a ŽP za rok 2018 bude zpracována do konce března roku 2019. Při dalším zasedání odboru bude všem členům odboru předána a prezentována. Zpráva o činnosti za rok 2017 bude elektronicky zaslána všem členům odboru.

Mimo jiné upozornil, na základě usnesení vlády České republiky ze dne 24. října 2018 č. 684 o nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, které nabývá účinnosti od 1. 11. 2018 bude stát vyplácet zástřelné 500 Kč za kormorána. Postup vyplácení náhrad bude upřesněn v nejbližší době a rozeslán všem MO ČRS.

ČRS ÚS Ostrava podal žádost k udělení odchylného postupu na kormorána v CHKO Poodří, kterou již v minulosti obdržel. Správa CHKO Poodří tuto žádost zamítla s tím, že ČRS má nárok na náhradu škody v i rybářských revírech. ČRS se k tomuto rozhodnutí odvolalo. Tento verdikt potvrdilo i Ministerstvo životního prostředí ČR, kde shodně se Správou odkazuje na možnost odvolavatele uplatnit finanční náhradu za škody prokazatelně způsobené kormoránem velkým dle zákona č. 197/2017 Sb.

3. Zpráva ze zasedání odboru ČV a ŽP při Radě ČRS.

Ing. Vrána stručně přednesl zprávu ze zasedání odboru ČV a ŽP při Radě ČRS, které shrnul do jednotlivých bodů:

  1. Posledního zasedání OŽPČV při Radě ČRS se zúčastnil p. Vogl, zástupce Komise pro RP při AOPK ČR, aby prezentoval činnost Komise.
  2. Doposud měli provozovatelé MVE možnost čerpat až 100% dotaci na budování RP z OPR Životní prostředí.
  3. Koncepce migračního zprůchodnění toků v ČR je dostupná na: https://www.mzp.cz/…zpruchodneni
  4. 12. – 14. 10. 2018 zasedalo EAF – zde byly mj. projednána situace ohledně kormorána velkého v Evropě – nejvíce střílí Francie (desítky tisíc kormoránů ročně), naopak vůbec nestřílí Itálie. Systém náhrad škod způsobených kormorány není v Evropě zdaleka samozřejmostí.
  5. 5. – 6. 11. 2018 proběhne v Praze konference Říční krajina.

4. Problematika rybožravých predátorů.

Ing. Gebauer – v souvislosti s usnesením vlády ČR ze dne 24. října 2018 č. 684 k vyplácení zástřelného za kormorána, lze očekávat zvýšený počet žádostí ze strany MO ČRS a myslivců. Podotkl problémy s vypracování písemné zprávy pro orgán ochrany přírody (podmínka pro udělení odstřelu), neboť řada mysliveckých spolků nenahlásí ČRS nebo OOP počty odlovených kormoránů, ale pouze státní správě myslivosti. Za hlavního predátora označil vydru říční, která má stoupající tendenci a způsobila úbytek pstruha obecného a lipana podhorního. Řada organizací musela přizpůsobit rybářský management nebo upustila od chovu pstruha obecného a lipana podhorního v tocích. Vlivem absence samoreprodukční původní populace ryb je nahrazována umělé odchovanými rybami, kterým chybí přirozené reflexy a také jsou různého genotypu a fenotypu v rámci rozdílných povodí. Ing. Vrána – osvědčila se metoda pro sčítání hejna kormoránů pomocí červených bodů na pořízených fotografiích. Také získal unikátní podvodní záběry lovících kormoránů a to podvodní kamerou, kde natočil i poraněné ryby, které později uhynou. Za zvláštní poznatek uvedl, že někteří kormoráni se udusí parmou říční. Informoval, že MZe od 1. 11. 2018 vyplácí lovcům 500 Kč za zobák kormorána prostřednictvím tzv. Žádosti o poskytnutí finančních příspěvků poskytovaných uživatelům honiteb. Zobáky se odevzdávají na místně příslušné Státní veterinární správě v druhé polovině srpna, žádost o zaslání platby za zobáky se podává na místně příslušném krajském úřadě. Doc. Lojkásek – vydra někde páchá ohromné škody, jinde skoro žádné. Je to asi dáno tím, zda je daná rybí populace adaptovaná na přítomnost rybožravých predátorů. Ryby z líhní nepřežijí v důsledku ztráty přirozených reflexů. Do potoků je třeba dávat rybu malou, nejlépe váčkový plůdek, který získá obranné a únikové reflexy i za cenu vyšších ztrát. Ryby z přirozeného výtěru lépe odolávají vydře než uměle vysazené ryby (Moravice, Podolský potok). 5. Sucho

Ing. Gebauer – letošní rok byl rokem sucha, které se projevilo na úhynech ryb (vysoká teplota, nulové hodnoty kyslíku ve vodě), zhoršení kvality čistoty vody a tvorbě sinic. Řada vodoprávních úřadů vyhlásila stav sucha a zákaz odběru vody všem odběratelům včetně provozovatelů MVE. Bohužel i přes tento zákaz docházelo k porušování zákona odběrateli, kteří nerespektovali nařízení úřadů. Kontrola a správní řízení s viníky byla problematická. Mnoho chovných nádrží byly vystaveny rizikem úhynů ryb a nižšího přírůstku. Také se podařilo ve spolupráci s MO ČRS Tovačov zrušit srážku na Bolelouckém náhonu, kde hrozila ekologická katastrofa.

6. Ohrožené druhy ryb.

Ing. Gebauer – prostřednictvím pana Suchého z Olomouce, který objevil silnou populaci karasů obecných na Vítkovsku v tůní, která bude zasypána v rámci pokračující skládky TS města Vítkov, vydal ÚS ČRS výzvu všem MO ČRS k záchraně této krásné původní ryby. Desítek organizací se ozvala s tím, že mají zájem o záchranu karasů. Zástupci MO ČRS Vítkov provedli záchranný odlov karasů pomocí těžké techniky TS, čímž zajistili životaschopnou populaci pro zájemce jednotlivých MO ČRS. Ve spolupráci s panem Suchým a ČRS budou dle seznamu zájemců postupně dodávány vitální populace karase obecného jednotlivým MO ČRS pro chov a rozšiřování populací karasů geneticky ověřených jedinců. Jedná se o MO ČRS Domašov nad Bystřicí, Hustopeče nad Bečvou, Bystřice nad Olší, Přerov, Lipník nad Bečvou, Zlaté Hory, Bohumín, Rýmařov, Frenštát pod Radhoštěm a další. Také byl potvrzen výskyt račího moru na Rožnovsku. Doc. Lojkásek – sdělil výskyt podoustve říční na řece Odře. Migrující úhoři nemají šanci se dostat z nádrže do řeky, tak vyhledávají jakýkoliv odtékající proud vody. Je zřejmé, že elektronická odpuzovací zařízení na vstupech do odběrných potrubí (MVE, rybochovné zařízení) nejsou funkční nebo zcela chybí a rozteč česlí je tak velká, že proniknutí úhořů nezabrání! Dochází k ucpání odběrného potrubí migrujícími úhoři. Ing. Gebauer – vlivem této překážky, kde řada úhořů uhyne na základě podnětu ze strany Povodí Odry, s.p. a odběratelů vody, ČRS přestal vysazovat úhoře říčního do nádrží Žermanice a Olešná. Nicméně bude požadovat od odběratelů vody finanční kompenzaci za dravou rybu. Bc. Kocinec – ÚS vysazuje odkrmeného úhoře, který má vyšší přežití než úhoří monté. Mgr. Kubín – je důležitější udržet dobrý morfologicko-ekologický stav řeky a přizpůsobit rybářský management tj. umožnit rybám přirozený výtěr, odrůstání, ne nasazovat spousty ryb z líhní.

7. Problematika odběru vod a provoz MVE.

Ing. Gebauer – uvedl, že přestože byla většina toků pod hranicí sucha, někteří provozovatelé MVE odebírali vodu pro výrobu elektrické energie. Ve věci možného prokázání přestupku na základě informací společnosti ČEZ Distribuce, a.s. vodoprávní úřad a ČIŽP žádali tuto společnost o poskytnutí těchto údajů, přičemž byly tyto informace odmítnuty s vysvětlením, že společnost ČZE Distribuce, a.s. je podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), povinna dodržovat zvlášť státem uloženou povinnost mlčenlivosti a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, týkajících se jejích zákazníků. Doc. Lojkásek – údržba rybích přechodů není prováděna, čímž se snižuje migrační průchodnost a RP neplní účel, kvůli němuž byly zřízeny. Vlastník RP je povinen dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách udržovat vodní dílo v provozuschopném stavu. Do budoucna bude nutné u každého nového RP stanovit, kdo jej bude udržovat ve funkčním stavu. Provozuschopnost neznamená plnou funkčnost. Ing. Gebauer – zmínil dva podněty v souvislosti s porušováním zákona podané MO ČRS Zábřeh na MVE Štíty na řece Březné a MO ČRS Lipník nad Bečvou na MVE pana Koutného v Oseku nad Bečvou na řece Bečvě. ČRS s verdiktem ČIŽP OI Olomouc nesouhlasí a bude řešen další postup po konzultaci s nadřazeným orgánem. Závažným problémem zůstává zdlouhavé řešení příslušného kontrolního úřadu, kdy porušování dodržování MZP v toku řeší až po několika hodinách i dnech.

8. Problematika úprav toků z hlediska ochrany přírody a rybářství a náměty pro činnost odboru a diskuse k projednávaným problémům.

Bc. Kocinec – informoval o aktivitách spolku „Zachraňme pstruha obecného a lipana podhorního“, jehož předsedou je pan Jan Knap, který se snaží pomocí jízků zadržet vodu v krajině. Jedná se o inspirativní počin. V srpnu 2018 proběhlo na půdě Krajského úřadu Moravskoslezského kraje jednání s náměstkyní hejtmana pro životní prostředí, paní Jarmilou Uvírovou. Probírala se možnosti kooperace složek Českého rybářského svazu v Moravskoslezském kraji, se státní správou, na problematice zadržování vody v krajině, primárně jde o budování nízkých, jednoduchých splávků na potocích a říčkách. Sekundárně je třeba zabránit vnosu ornice do vodotečí. Hlína zanáší dno vodních toků, usazuje se v rybnících i přehradách a tím kardinálně snižuje retenci daných nádrží. Došli jsme k možnému řešení, že utvoříme jednací skupinu, kde budou zástupci státní správy, ČRS, Povodí Odry, státní podnik, Lesů ČR, s.p. a zemědělců. Bude třeba souhlas správců povodí. Dřevo na stavbu splávků by mohly poskytnout Lesy ČR, s.p.. Nahrává tomu i současná kůrovcová kalamita. Jsou vytipovány dva vodní toky, na kterých proběhne pilotní projekt. Realizací pomůžeme zmírnit dva palčivé problémy a těmi jsou špatné podmínky pro chov pstruha a nedostatek vody, zejména v letních měsících. Naši předkové stavěli splávky na všech možných potocích. Je čas, vydat se znovu ve stopách osvědčených opatření. Rybáři můžou poskytnout dobrovolníky v rámci svých brigádnických povinností. Je na státní správě, aby odstranila byrokratické překážky a pomohla realizovat toto velice důležité a prospěšné opatření. Ze strany paní náměstkyně vzešla maximální snaha a podpora. Na základě dohody s paní náměstkyní hejtmana, byly v rámci pilotního projektu vybrány dvě předem definované lokality. Jednou z podmínek výběru lokality, bylo vlastnictví a správa toku jedním subjektem a to buď Povodím Odry, s.p. nebo Lesy ČR, s.p. V případě Povodí Odry státní podnik se jedná o tok říčky Hvozdnice na Opavsku a v případě Lesů ČR, s.p. se jedná o tok Ošetnice v Beskydech, kde hospodaří kolegové z MO ČRS Jablunkov. Zástupci MO ČRS Opavy a Jablunkova vybrali vhodné úseky, pořídili fotodokumentaci a vyznačili body budoucích splávků na katastrální mapě. Vše teď závisí na termínu společného jednání zástupců všech zainteresovaných stran. Ing. Gebauer – podobný projekt bude řešen ve Zlínském kraji ve spolupráci s radní paní Balaštíkovou, kde ČRS požádá o metodickou pomoc a možnosti čerpání dotace na revitalizace toků – výstavba splávků, rybích úkrytů, trdlišť pro podporu ichtyofauny, instalace inkubačních schránek a zadržování vody v krajině. ČRS musí změnit rybářský management, aby tyto revitalizační zásahy měly smysl. Bc. Kocinec – v rámci MO ČRS Jablunkov s úspěchem vyzkoušeli americké Vibertovy boxy na lososy pro jikru pstruha obecného v očních bodech. Jeden box má kapacitu 200 – 500 jiker. Dá se použít také přepravka na ovoce plněná kačírkem, zatížená břidlicí a fixovaná na laně nebo roxory do dna. RNDr. Křesina – dnové inkubační boxy rakouského typu (zakopávají se do dva toku a zahrabují) byly zkoušeny v povodí Kamenice k inkubaci lososích jiker v Českém Švýcarsku. Úspěch inkubace závisí na typu toku a splaveninovém režimu. Nesmí přijít velká povodeň, ta hrozí zasypáním boxu jemným materiálem, což je vždy spojeno s větším úhynem kulícího se plůdku. Jikry jsou poměrně odolné proti vymrzání. Další variantou je užití plastových plovoucích boxů, testovány byly také na lososích jikrách a např. na Ašsku na tocích, kde je důležité zachovat invadovanost pstruha obecného glochidiemi perlorodky říční. Úspěšnost inkubace může být vysoká až 95%. Plovoucí box od pana Bláhy na 2.500 jiker vyjde na 7.000 Kč a rakouské dnové boxy vyjdou na 5.000 Kč. Bednář by mohl po vhodné úpravě boxu vyrobit tyto boxy za nižší ceny. Nerezové boxy se ukázaly nevhodné pro inkubaci lipana. V první fázi testování plovoucích boxů se úspěšnost kulení plůdku je sice 95%, ale při rozplavání se plůdek zasekl v roštech. Po výměně za síto 1 mm v následujícím roce úspěšnost opět 95 % bez dalších ztrát. Ve spolupráci společnosti Beleco s ČRS budou tyto boxy testovány k inkubaci jiker na území VP Libavá, NP KRNAPU a NP Českého Švýcarska. Mgr. Kubín – před technickým zásahem do malého vodního toku je nutné provést záchranný odlov ryb z důvodu zamezení mortality a zranění ryb během pojezdu. Bezprostředně po odlovu nebo ještě lépe před samotným odlovem je vhodné oddělit zásahovou lokalitu síťovinou (migrační bariéra). ČRS v požadavcích většinou požaduje zajímkování předmětné lokality za účelem snížení zákalu vody. Dalším vhodným opatřením pro snížení zákalu vody je hrázkování, obtok nebo převedení vody potrubím. Dojde-li k přeplavení zajímkovaného prostoru při vyšším průtoku, je třeba provést nový odlov. Ryby mohou migrovat na velké vzdálenosti i proti proudu. Za experiment by stála instalace plašiče ryb přímo na stroj, který se v toku pohybuje a zjistit účinnost tohoto opatření na ryby. Doc. Lojkásek – záchranné odlovy ve velkých tocích jsou neefektivní a skoro neúčinné. Mgr. Kubín – úspěšnost odlovu elektrickým agregátem byla následující: 1. odlov 57%, 2. odlov 28%, 3. odlov 15%. Jde-li sněhová voda s nízkou vodivostí, zůstane v toku až 80% ryb. Za rybolovnou četu je účtováno 3.000 Kč na hodinu. RNDr. Merta – bagry přitahují ryby, neboť jim odhalují nové zdroje potravy. Ing. Vrána – metoda lovu „bagr“, je zakázaná v Jihočeském ÚS ČRS. Nohou se kalí voda, ryby začnou přijímat potravu a přijedou blíže, kde je rybáři chytají. Mgr. Kubín – nepovolený zásah do toku s výskytem ohrožených druhů může mít právní následky v podobě až 3 letého odnětí svobody (zabití více než 25 ks chráněných druhů – vranka, střevle, u silně nebo kriticky ohrožených živočichů i méně – rak, mihule…). Ing. Gebauer – upozornil na definici „nadměrného zraňování živočichů“ v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně životního prostředí a krajiny. Není stanoven počet zraněných nebo usmrcených živočichů, což je tato definice zákona nepřezkoumatelná a nevymahatelná. Mgr. Kubín – pustil ukázku krátkého filmu „Uvězněná řeka“ v pořadu NEDEJ SE, dostupný na I-vysílání ČT. Jedná se o revitalizaci řeky Ostravice v centru Ostravy, která je sporná. Upozornil na ztrátu trdlišť a „rybích školek“, míst pro odrůstání juvenilních ryb. RNDr. Merta – po zhlédnutí dokumentu sdělil, že jsou nevyužité rezervy revitalizace, při kterých může dojít ke zlepšení toku Ostravice. Doc. Lojkásek – rybářská komise na KÚ Moravskoslezského kraje zasedala za leta své existence velmi málo, osobně se zúčastnil dvou jednání. Je možnost spolupracovat a využít této komise pro záměr budování splávků. Poukázal na zkušenost, že na VN Morávka bylo opakovaně zjištěno, že v době před třením, tj, v druhé polovině října, značná část pohlavně dospělých samic neměla nasazenou jikru. Důvodů je pravděpodobně celý komplex, ale přesná příčina není známa. Mgr. Koutný – upozornil na právě probíhající revitalizaci řeky Moravy u Štěpánova. Příprava akce proběhla ve dvou fázích. V první, klíčové fázi byl proveden výkup pozemků. Poté byla zpracována projektová dokumentace a podána žádost o dotace. Princip akce je jednoduchý: kráčející bagry odstraňují boční opevnění, kameny jsou přímo v místě vytříděny a použity pro tvorbu pasů, výhonů a rozrážečů. Výsledkem bude uvolnění koryta pro korytotvorné pochody v délce přibližně 4,5 km. Do řeky se vrátí hydraulická i morfologická členitost, koryto se rozšíří a rozpohybuje, přibydou náplavy i mrtvé dřevo v korytě. Vzniknou nová stanoviště (tůně, proudné úseky, kolmé hlinité břehy apod.) V současnosti je realizace akce přibližně v polovině. Je to jednoduchá, ale účinná akce, výjimečná závažností i rozsahem. Investorem je Povodí Moravy, s.p.; garantem a po výkupu pozemků i většinovým vlastníkem pozemků AOPK ČR. Další plánovanou akcí, jejíž realizace by se měla rozběhnout během roku 2019, je revitalizace Bečvy u Černotína v celkové délce 3,5 km. Zde byl zvolen jiný postup, spočívající k odtěžení sedimentů v šířce 150 m v celém úseku. Dojde k obnažení štěrků, které budou sloužit jako zdroj splavenin. Akce je finančně náročnější než výše popsaná Morava ve Štěpánově, nicméně má obdobný význam. AOPK ČR nabízí možnost exkurze na revitalizovaný úsek Moravy ve Štěpánově. Doc. Lojkásek – u revitalizace má být předem jasné, jaké při ní očekáváme přínosy pro ryby. Revitalizace má mít také krajinářskou funkci. Revitalizace na sebe mají navazovat. Poukázal na skutečnost, že neupravený vodní tok neznamená automaticky vysokou abundanci ryb a široké druhové spektrum. Na přikladu srovnání kvantitativních odlovů ryb pomocí stejného metodického postupu se ukázalo, že přírodní vodní tok Odry měl nejmenší biomasu ryb na jednotku plochy ve srovnání s řekou Ostravicí a Opavou, které mají v mnoha úsecích opevněné břehy hrubým kamenným záhozem. V daných případech nešlo jen o nízkou potravní nabídku bentosu v jílovitých úsecích dna Odry, ale zejména o úkrytovou kapacitu vodního prostředí, která je v táhlých tůních s ponořeným kamenným záhozem násobně větší. Tímto nebylo myšleno, že podélné úpravy břehů jsou z biologického hlediska vhodnější než neupravený vodní tok, který je nesporně z ekologického i krajinářského hlediska mnohem lepší. Ing. Gebauer – stávající RP na jezu Troubky v Bečvě nefunguje, již řadu let, přestože je hlavní migrační koridorem povodí Moravy. ČRS ÚS Ostrava nechal zpracovat posudek od RNDr. Merty, přesto se nic neděje. Mgr. Kubín – přednesl výsledky akce „Bagry a ryby“, která byla zahájena v reakci na úpravy toku Kyčerov, kde byl dnový štěrk využit na zpevnění lesních cest a neexistuje žádná studie, která stanovuje mortalitu ryb bez záchranného odlovu. Byly načipovány ryby od 9 g čipy zn. Oregon, čtečky čtou až na vzdálenost 60 cm i pod kameny, dají se napojit na notebook či „chytrý“ telefon. Tok byl bagrován, byly odstraňovány kameny. Je zde domněnka, že ryba není usmrcována při bagrování, ale při následných pojezdech. Pro tuto hypotézu bohužel chybí objektivní data. Ryby s největší pravděpodobností migrují během zvýšených průtoků nebo v období sucha do hyporeálu, kde mají lepší stanoviště. K podobné strategii u ryb dochází v období ledových jevů, kdy lepší úkryty získají dominantní ryby, ryby v horších úkrytech jsou často rozdrceny ledovými krami. Pokus „Bagry a ryby“ finálně potvrdil průměrnou mortalitu ve výši 31%, přičemž mortalita se pohybovala od 19 do 59%. Většina ryb zůstává na místě svého stanoviště, část z nich sestupuje do substrátu. Čím je štěrk jemnější, tím bude mortalita ryb v hyporeálu vyšší. Také úpravy mají významný vliv na mortalitu bentosu a snížení její biodiverzity. Při povodní vyplynula následující skutečnost: nízký průtok = nízká migrace ryb, vysoký průtok = vyšší migrace ryb. Po opadnutí zvýšených průtoků se ryby vrací zpátky. Největší migraci ryb při tomto stavu byla u vranky než u pstruha. Ryby migrovaly ráno, večer i v poledne, délka migrace byla u vranky 322 m u pstruha 612 m. Výškový rozdíl 10 cm překovala vranka při vyšším průtoku. Ryby se živí vývojovými stádií tiplic. Podobnou zkušenost s pohybem vranek udělali v akváriu v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí (objekt CHKO). Po zásahu do toku pak následovalo restaurování habitatu. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, říká, že kdo usmrtí nebo poškodí více než 25 ks ohrožených organismů, dopouští se trestného činu odnětím svobody až na 3 roky nebo zákazem činnosti. Máme-li 1 vranku na m2 a šířku toku 3 m a mortalitu 31%, pak je poškození 28 m toku trestním činem. Při testování turbidity odhalilo, že během minimálních průtoků se na prvních 40 m toku usadí 75% všech unášených částic. Doc. Lojkásek – dnové kamenné prahy s kamennými prvky o zrnitosti nad 500 kg na řece Opavici, které se pro osídlení rybami mohou jevit jako nevhodné, se při průzkumných odlovech projevily naopak jako refugia pstruha obecného, neboť mezery mezi kameny pod úrovní nivelety dna poskytovaly rybám úkryty před všemi rybožravými predátory i následky sucha. Mgr. Kubín – informoval o studii od Burtona, která popisuje, že samice lososa dokáže svými hormony ovlivnit vlastnosti svých potomků. Nabízí rovněž exkurzi do Götteborgu. RNDr. Merta – vznesl dotaz na vypracování publikace „Bagry a ryby“. Mgr. Kubín – publikace bude vydána. Pohled pod vodou je jiný než pohled nad vodou. Podvodní kamera je výborná k poskytování dat, podmínkou je čistá voda. V experimentu byla použita podvodní kamera GoPro, která zachytila, jak larva pošvatky překousla rybí plůdek. Probíhá boj o život i v úkrytech pod kameny, které nelze spatřit běžným okem. Ve volné přírodě je znevýhodněn plůdek ryb z umělého odchovu. Ing. Vrána – na obdobném principu fungují i fotopasti. Mgr. Kubín – přednesl druhý příspěvek „Restaurování toku“. Po úpravě toku akce „Bagry a ryby“ byla provedena obnova „Restaurování toku“. Byli instalovány pařezy s kořenovým systémem, zatíženy balvany, ukotveny vrbovými kůly pro stabilizaci. Za účelem ochrany rybí obsádky se nainstalovali jako břehové protierozní opatření zápletové plůtky z vrbového klestu – jednořadý, haťové válce, které dobře odolávají povodním a poskytují rybám úkryty. Načechrávání dna (EKO-REPROFILACE), vytvářeli se třecí místa pro pstruhy (trdliště) o štěrkové frakce 16 – 64 mm a 64 – 256 mm, minimální délce 3 m, šířky 3 m a hloubky 0,3 m do tvaru podkovy s dnovým prahem. Školky pro ryby byly budovány z větší frakce kamenů (úkryty) v příbřežní zóně. Ruční úprava toku modelace toku, ukládáním balvanů, aglomerace balvanů vytvářející proudové stíny a úkryty. Vlivem stavebních úprav došlo ke změně úkrytové kapacity (sledování před, po úpravě, po restaurování). Byly sledovány pohyby ryb v roce 2017, bylo zjištěno, že vranka a pstruh jejích podíl proti a poproudové migrace je 50% a 50%. Pstruzi se na zasažených lokalitách vyskytovali více než v kontrolních. Makrozoobentos – významné rozdíly ve složení (biodiverzita). Sledování rychlosti rekolonizace zasažených úseků. Správce toku je ochoten dělat rybí školky, trdliště, načechrání štěrků za předpokladu změny rybářského managementu. Dále chybí spolupráce s hydrobiologem a ČRS. Citace ze studie „Bagry a ryby“: – Restaurování toku mělo jednoznačně pozitivní vliv na populaci pstruha. Pozitivní vliv restaurování toku se projevil především prudkým nárůstem početnosti juvenilních stádií zhruba rok od zrestaurování toku. Nicméně restaurované lokality se zdají být vhodným habitatem i pro dospělé jedince pstruha.

Na základě dat ze studie se ukazuje, že kontrolní úseky (bez zásahu člověka) v porovnání s restaurovanými úseky neposkytují dostatek vhodných habitatů pro všechna vývojová stádia pstruha obecného. Limitujícím faktorem je snížená heterogenita (různorodost) vodního prostředí, kdy v tocích postrádáme jak vhodný třecí substrát (štěrkové dno v přechodech do peřejí), tak vhodné habitaty pro juvenilní stádia pstruha (rybí školky čili mělké úseky s kameny podél břehů) a adulty (hluboké tůně, úkryty pod břehy). Tento stav je způsoben především nedostatkem mrtvé dřevní hmoty, která má schopnost pozitivně působit na tvorbu korytových jednotek (peřejí, tůní a štěrkovišť). U zkoumaných povodí je v menší míře také na vině hospodaření a infrastruktura v korytech a jejich blízkosti. Jedná se o zúžení profilu vodního toku, hrazení bystřin spojené s lokálním opevněním břehů nebo zpevněné cesty vedoucí rovnoběžně s tokem, které omezují boční konektivitu hrubých sedimentů ze svahů. Flyšová litologie sama o sobě produkuje minimum balvanité frakce, která by napomáhala ke vzniku hlubších tůní pro adultní pstruhy. Přítomnost mrtvého dřeva je proto třeba chápat jako velmi pozitivní prvek pro tvorbu těchto stanovišť s pomalým prouděním. Z tohoto pohledu se beskydské vodní toky bystřinného charakteru jeví jako sekundární ekosystémy, které nevytvářejí, především pro pstruha, jemu potřebné habitaty.

9. Závěr jednání.

Předseda odboru pan Bc. Kocinec poděkoval přítomným za účast a předložené náměty, zvláště panu Mgr. Kubínovi za odborné a poutavé přednesené příspěvky. Upozornil, že příští zasedání odboru se uskuteční příští rok a bude rovněž výjezdní. Odbor ČV a ŽP se bude zabývat návrhy, které zazněly při diskuzi a v průběhu příštího roku budou postupně plněny a zahrnuty do plánu práce pro rok 2019.

Příloha: – zpráva o činností odboru ČV a ŽP za rok 2017
- rozhodnutí MŽP ČR ze dne 3.10. 2018 pod č.j. MZP/2018/580/­1414,61809

Zapsal: Ing. Daniel Gebauer Schválil: Bc. Libor Kocinec




 

© 2009–2019 Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko, © 2009–2014 MARF reklamní agentura, grafické studio, tvorba webových stránek a webdesign